Hotové pivo se čepuje přímo z ležáckých sklepů bez filtrace a pasterizace. Nápoj si tak uchová vlastnosti živého organizmu, jak ho znávali naši předkové. Obsah rozpuštěných látek, které dělají pivo pivem, uvádí pivovar Antoš v hodnotách EPM, což znamená „extrakt původní mladiny“.
Pivovar vyrábí:
- Antošův ležák – 11,8% EPM
Tradiční světlý ležák, s plnou chutí a jemnou hořkostí. Vyroben je výhradně z nejkvalitnějšího chmele z nedaleké žatecké oblasti a světlých sladů z moravské Hané. Lahodnost ležáku umocňuje výborný říz a hustá bílá pěna.
- Polotmavá 13° – 13% EPM
Patří ke stále populárnějším polotmavým (granátovým) spodně kvašeným pivům. Nižší hořkost je v dokonalé harmonii s lehkou chutí karamelu, oceňovanou především ženami. Měděná barva lahodí oku.
- Černé Poupě – 12% EPM
Tmavý 12° ležák vaří na památku sládka Františka Ondřeje Poupě, který ve Slaném působil v letech 1794 až 1798. K výrobě spodním kvašením je použito všech čtyř tradičních druhů českého sladu. Pivo je spodně kvašené, méně sladké, černou barvu získává použitím praženého sladu.
- Antošův Amber Ale – 12% EPM
Speciální svrchně kvašené pivo jantarové barvy, plného těla, kořeněné hořkosti a jemné podmanivé vůně, místy připomínající vyzrálé plody papáji.
- Stout – 12% EPM
Stout je svrchně kvašené tmavé speciální pivo původem z Britských ostrovů a Irska. Při výrobě se používá pražený ječmen, které pivu dodávají příjemný kávový tón a líbivou hořkost.
- Martinský ležák – 13% EPM
Spodně kvašený světlý ležák plzeňského typu s plným tělem, výraznější hořkostí a plnou chmelovou vůní díky žateckému červeňáku, kterým se při přípravě tohoto piva rozhodně nešetří.
- Tlustý netopýr (žitná IPA) – 17% EPM
Svrchně kvašené speciální pivo výrazné chuti a konzistence. Vděčí za to použitému žitnému sladu. Je chmelené čtyřmi druhy převážně amerického chmele, které mu dodávají výraznou až podmanivou hořkost.
- Bohemia Pale Ale – 12% EPM
Speciální svrchně kvašené pivo „anglosaského“ typu, vařené ale výhradně z českých surovin včetně zbrusu nové odrůdy tuzemského chmele. Chmelení probíhá „za studena“ a dodává pivu zajímavé a nepřehlédnutelné chmelové aroma. Získá si vaší pozornost střední plnou hořkostí připomínající někdy až grapefruit. Obsah alkoholu má 4,8%.
- Slánský Rarach – 10,2% EPM
Myšlenka nového 10° piva přišla od hostů Pivovaru Antoš a proto i jméno bylo vybráno z nápadů nejen místních obyvatel. Plnou chutí a výraznou hořkostí je velmi oblíbený v letních měsících. Vaří se z bavorského a plzeňského sladu a chmelí dvěma druhy žateckého chmele.
- Letní slánská pšenka – 11% EPM
Speciální svrchně kvašené pšeničné pivo bavorského typu z ječného a pšeničného sladu Kvašení obstarají speciální svrchní kvasnice, díky kterým se v pivu mohou objevit stopy chutí hřebíčku a banánu. Chmelu se používá méně, charakteristický je také zákal, vyšší obsah CO2 a hustá trvanlivá pěna.
- Spring Ale – 13% EPM
Jarní slánská ALE /čti „ejl“/ barvy bledého jantaru., který v nabídce našich speciálů nahrazuje. Je to slánská verze, za mořem velmi populárních „jantarovějších“ modelů svrchně kvašených pivních nápojů. Slánská verze oproti zámořské má v sobě větší množství směsi aromatických amerických chmelů.
- Slánská Pšenka polotmavá – 13% EPM
Speciální svrchně kvašené pšeničné pivo bavorského typu z ječných a pšeničných sladů. Speciální kvasnice občas v pivu stopy chuti hřebíčku a banánu. Chmelení je nižší.
- Nakuřovaná 13 – 13% EPM Rauchbier
Polotmavé nefiltrované spodně kvašené speciální pivo s přídavkem nakuřovaného ječného sladu. Domovem tohoto speciálu je bavorské město Bamberg, kde používaný slad sušili nad zapáleným dřevem.
- Zlatý Kozák – 15% EPM
Světlé spodně kvašené pivo sytě zlaté barvy ze směsi světlých sladů Výraznou kořenitou hořkost dodávají české a zahraniční chmely nejvyšší jakosti. Silné a velmi dobře pitelné pivo.
- Vánoční Medový speciál – 13% EPM
Spodně kvašené speciální pivo měděné barvy a příjemně jemné chuti,kterou mu dodává použitý kvalitní podbrdský med z farmy ve Voznici.
- 18° Golem SPECIÁL – 18% EPM
Spodně kvašené nefiltrované pivo zlatohnědé až jantarové barvy, které dominuje příjemným řízem, silnější hořkostí a velmi dobrou pitelností.
Dům slánského pivovaru Antoš, dnes známý jako Modletický, pořídil roku 1518 Ondřej Antoš. Od roku 1536 tu získal várečné právo a jeho rod se zasloužil o velkou popularitu místního piva.
Do současné renesanční podoby nechal dům přestavět roku 1578 další z Antošů, Václav. Dodnes se zachoval dobový portál se štítkem s datem přestavby a monogramem W (Václav) stylizovaným do symbolu kotvy.
Krátce po roce 1600 už bylo ve Slaném deset měšťanských právovárečných domů, tři hostince s ubytováním a stravou a dvě krčmy na předměstí. Roku 1618 činil výstav slánských pivovarníků téměř 20 tisíc hl a jejich pivo bylo žádané v celém království.
Další rozkvět přerušila rekatolizace po prohrané bitvě na Bílé hoře. Slaný se stal poddanským městem neblaze známého katolického konfiskátora hraběte Jaroslava Bořity z Martinic. Zrušením várečných práv měšťanům odstranil konkurenci a ve městě roku 1629 nechal postavit vlastní hraběcí pivovar.
Do jaké míry se změny vlastnictví a práv podepsaly na kvalitě zdejších piv, není jasné. Ale věhlas původní produkce se zachoval ještě v díle slavného jezuitského historika Bohuslava Balbína, vydaného téměř o 50 let později. Ve třetí části knihy Rozmanitosti království českého z roku 1681 napsal: „Slánské pivo doporučovali kdysi v Čechách na prvním místě.“
Bořitou založený hraběcí pivovar se nakonec stal místem, kde v letech 1794 až1798 působil sládek František Ondřej Poupě, považovaný za průkopníka českého odborného pivovarnictví. Známá je jeho příručka Počátkové základního naučení o vaření piva z roku 1801.
Hraběcí pivovar zanikl v roce 1884 a tradice vaření piva ve Slaném se přetrhla na 135 let do roku 2010, kdy byl pivovar Antoš mezi ulicemi Štechovou a Vinařického obnoven.
-
U Prazdroje, 301 00, Plzeň
-
Podjavorinské, 149 00, Praha 4
-
nám. U Pivovaru, 679 21, Černá Hora
-
Svijany, 463 46, Svijany