Zřícenina hradu Egerberk (Lestkov)

Současná podoba hradní zříceniny nevypovídá nic o původní podobě tohoto hradu, protože pochází až z pozdějšího období. Není tedy jasné, jak hrad v době svého vzniku vypadal. Mnoho informací se nepodařilo nalézt ani v písemných pramenech, a tak lze o rané historii tohoto místa činit soudy jen nepřímo.

Nejstarší hodnověrné prameny hovoří o jeho majitelích až kolem 14. století, kdy se název hradu objevuje v přídomku Viléma z Egerberku, který byl spojencem krále Jana Lucemburského na jeho vojenských výpravách. Rod Egerberků z historie mizí někdy kolem roku 1350.

Hrad později přešel do majetku rodu Šumburků, který jej postoupil pánům z Dubé v roce 1384. Právě v této době dochází k masivním přestavbám celého hradu a nenávratně tak mizí jeho původní podoba. Dnešní zachovalá torza hradních zdí s okny pocházejí právě z této doby. Pán Jindřich Škopek z Dubé, který byl v té době majitelem hradu, patřil do úzké poradní skupiny kolem krále Václava IV.

V následujících historických údobích patřil hrad na krátkou chvíli opět Šumburským, kteří se jej zmocnili silou. Po nich jej získal rod Lobkoviců. Ti hrad nejprve spravovali jen jako královské léno, ale později se jim podařilo včlenit jej do svého majetku.

V pobělohorském období získali hrad Thunové jako konfiskát rodu Štampachů, kterým hrad předtím prodali Lobkovicové. Právě za éry Thunů přestal být Egerberk obýván a začal rychle chátrat.

Prostorová dispozice hradu byla oválná o osách v délce 40 a 15 metrů. Kolem celého obvodu hradu se táhla mohutná zeď o síle kolem 2 metrů. Nejvíce se dodnes z hradu zachovaly zbytky vstupní věže na západním okraji hradního prostoru. Naopak nejméně zachovány jsou hospodářské budovy v jižní části hradu. Zajímavostí je i tzv. bosáž zdiva, která je v některých místech patrná.