Zámek Žďár nad Sázavou

Popis místa

Barokní zámek a cisterciátský klášter ve Žďáru nad Sázavou jsou kulturními památkami, opravdu na dosah od věhlasného poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zařazeného v kulturním dědictví UNESCO, ležící na protějším břehu Konventského rybníka. V zámku si lze prohlédnout mimo jiné Muzeum knihy a výstavu o životě světového architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela, který se podílel na stavbě kostela a celkové rekonstrukci kláštera.

Zámek, 591 02, Žďár nad Sázavou
Telefon: +420 566 629 152
E-mail: itc@zamekzdar.cz
Web: http://www.zamekzdar.cz

Naplánovat trasu

Barokní zámek tvoří společně s klášterem jeden komplex, obklopený Konventním a Branským rybníkem na Santiniho ulici na okraji Žďáru nad Sázavou. Klášter postavila skupina cisterciáckých mnichů kolem roku 1252. Na počátku 18. století jej upravil architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Historický areál byl dále rozšířen v roce 1722, kdy byl vysvěcen poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jehož architektem byl také Santini-Aichel.

V roce 1784 byl klášter zrušen a jeho majetek se dostal pod správu náboženského fondu. V roce 1930 se stal majetkem chlumecké větve rodu Kinských, kterým byl při restituci v roce 1991 navrácen. Na zámku je umístěna expozice největšího muzea knihy v Evropě - Muzeum knihy, které je součástí pražského Národního muzea. Kromě toho je zde i výstava o životě architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela v Galerii Kinských, konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a areál cinterciátského kláštera.

Více informací

Boček z Obřan byl zakladetelm cisterciáckého kláštera v roce 1251 ve Žďáře, kde se nachází i areál dnešního zámku. Mateřským klášterem nově vzniklého kláštera se stal klášter v Pomuku. První skupina mnichů pocházela z Nepomuku a na místo dorazila 5. února 1252. Brzy je doplnili další mniši vyslaní i z jiných cisterciáckých klášterů. Aby Boček materiálně zajistil nově založený klášter nechal svou donaci klášteru v roce 1252 stvrdit tehdejším moravským markrabětem Přemyslem. Za husitských válek byl klášter vypálen a poté hospodářsky živořil, přestože se o jeho obnovu snažil i Jiří z Poděbrad, který byl potomkem zakladatele kláštera a dle patronátního práva byl za stav kláštera zodpovědný.

Největšího rozkvětu dosáhl klášter v první polovině 18. století za řízení opata Václava Vejmluvy. V té době došlo k rozsáhlé barokní přestavbě, kterou řídil architekt Jan Santini Aichl. Po zániku v roce 1784 byl areál kláštera změněn na hospodářské středisko a zámek.

Dnešní zámek v majetku rodu Kinských - Constantina Kinského.

Václav Vejmluva (1670 –1738)
Po studiích v Praze byl v roce 1705 zvolen opatem a začal naplno rozvíjet svoji cestu k životnímu cíli. Tou byla obnova a rozkvět svěřeného kláštera. Po vyřešení hospodářské situace získal ke spolupráci architekta Jana Santiniho Aichla. Spolu projektovali přestavbu celého areálu a především novostavbu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Jan Blažej Santini Aichl (1677 – 1723)
Santini se narodil ve třetí generaci v Praze usazených italských zedníků a kameníků. Vyrůstal v blízkosti stavby pražské svatovítské katedrály. Po studiu malířství se na cestách Itálií seznámil s dílem největších barokních stavitelů. Po návratu se stal v pouhých dvaceti letech samostatným architektem, který získával zakázky především v okruhu starých českých církevních řádů. Sedlec, Plasy, Kladruby, Křtiny a samozřejmě i Žďár. Za dvacet tři roků aktivního života to bylo více než sto originálních staveb, díky kterým se Santini zařadil po bok největších světových architektů.

	Otvírací dny	Čas
Duben	So + Ne	9:00 - 17:00
Květen	Út - Ne	9:00 - 17:00
Červen	Út - Ne	9:00 - 17:00
Červenec	Út - Ne	9:00 - 17:00
Srpen	Út - Ne	9:00 - 17:00
Září	Út - Ne	9:00 - 17:00
Říjen	So + Ne	9:00 - 17:00