Zámek Žacléř - Kultura.cz

Popis místa

Gotický hrad přestavěný na zámek se nachází v obci Žacléř nedaleko Trutnova v Královehradeckém kraji. Je veřejnosti nepřístupný. V současné době zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce pod hlavičkou firmy Castrum Scheczler s.r.o, kterou vlastní manželé Čermákovi. Ti zde chtějí vybudovat luxusní hotel. Individuální prohlídku by bylo možné po vzájemné dohodě zorganizovat.

Zámecká, 542 01, Žacléř
Telefon: Nevyplněno
E-mail:
Web: http://www.zamekzacler.cz

Naplánovat trasu

Zámek je veřejnosti nepřístupný, záměrem je objekt renovovat a po rekonstrukci jej zpřístupnit a provozovat jako luxusní hotel. Prohlídku však lze zorganizovat po vzájemné dohodě s majiteli.

První písemné zmínky o hradu pocházejí z poloviny 14. století. V roce 1334 je hrad jako „Castrum Scheczler“ zmiňován v archívu pražské kapituly. Podle zmínky z roku 1353 hrad patřil Albrechtovi z Chřenovic ve Slezsku. Podle historických pramenů hrad od počátku 14. století náležel královské komoře, císař Karel v roce 1365 zapsal kraj Trutnovský s Trutnovem a hradem Žacléřem Vladislavovi a Bolkovi, knížatům Opolským. Po smrti knížete Bolka držela Žacléř jeho vdova Alžběta, jíž král Václav IV zvláštním listem z roku 1369 zajistil věno; v listě byl připomínán purkrabí na Žacléři. Zdá se, že úřad purkrabský na Žacléři byl dědičný v rodě pánů ze Sedlice.

V roce 1421 byl Žacléř osazen slezskou posádkou, hrad i jeho okolí zůstalo na katolické straně. Jiří z Poděbrad a Kunštátu, správce českého království, koupil Žacléř v roce 1452 od bratří Jiříka a Kryštofa Zejdliců, prodej potvrzuje král Ladislav v roce 1453. V roce 1461 postoupil král Jiří Žacléř v léno Hanušovi z Varnsdorfu, toto panství posléze Hanuš vydal svému zeti Fridrichovi ze Šumburka. Fridrichovi synové Heřman a Karel ze Šumburka si v roce 1515 rozdělili pozůstalost po otci: každý si ponechal polovinu panství Trutnovského, o Žacléři se dohodli, že jej budou držet společně. Oba bratři však žili v rozbrojích, Heřman svůj díl brzo zadlužil a posléze prodal svou část panství Trutnov bratřím Vilému a Janovi Krušinům z Lichtenburka, přitom si vymínil Žacléř ke svému bydlení a pro případ, že by zemřel dříve, než bude schopen panství Trutnov vyplatit zpět, přál si, aby Žacléř připadl bratřím z Lichtenburka.

V roce 1523 Heřman přepadl a oloupil skupinu pražských židovských obchodníků. Karel z Münsterberka byl pověřen likvidací „loupežného hnízda“ a s vojenskými oddíly z Hradce Králové, Jaroměře a Dvora Králové téhož roku obsadil, vypálil a zničil hrad Žacléř; Heřmanovi se podařilo opustit hrad ještě před příchodem vojska. Zdá se však, že hrad byl brzy opraven. V roce 1532 zastavili Žacléř bratři Krušinové Jindřichu Berkovi z Dubé. Postupně byly o zámek vedeny další spory; z nich vyšel jako vítěz Kryštof z Jendorfu, který získal nejen zámek, ale i 13 vesnic panství Trutnovského a připojil je k Žacléři. Manžel jeho nejstarší dcery Pauly učinil přísahu věrnosti a manské poddanosti na místě své manželky i jejích sester Ferdinandovi, římskému, uherskému a českému králi. V Žacléřském urbáři se však uvádí, že Kryštof z Jendorfu přes tuto přísahu svých dcer a zetě držel Žacléř sám a nechal jej v roce 1555 ve velkém rozsahu obnovit. V následujících desetiletích držely Žacléř jeho sestry společně. V roce 1590 žádal císař Rudolf, aby panství Žacléř i Trutnov byla vyplacena. Soud zemský rozhodl ve prospěch císaře Rudolfa jako českého krále tak, že nynější držitelé mají Žacléř postoupit císaři. V roce 1598 pak stavové dali svolení k prodeji panství Trutnova a později i Žacléře; tehdy byl zámek neobýván a potřeboval opravy.

Po ocenění zámku a panství byl zámek v roce 1607 prodán Heřmanovi Cetrycovi z Kařiše. Jeho syn, rovněž Heřman Cetryc, prodal hrad se vším příslušenstvím v roce 1622 Marii Magdaléně Trčkové z Lobkovic. Po ní panství zdědil Adam Erdman Trčka z Lípy. V době jeho držby byla na Žacléři silná valdštejnská posádka, v roce 1632 se podařilo hrad uhájit proti saským dragounům. V roce 1634 byl Adam Erdman Trčka pro domnělou účast na Valdštejnově spiknutí v Chebu zavražděn a všechen jeho majtek byl podle císařského patentu konfiskován. Statek Žacléř („Šaclířov“), k němuž zámek patřil, byl Ferdinandem darován jezuitům jako nadání pro dům noviců u Svaté Anny ve Vídni. Až v roce 1652 však byl statek vložen pro jezuity do desek zemských na jméno Eberharta Hirschbergera, rektora jezuitské koleje u Svaté Anny. Z let 1635 až 1645 pocházejí zmínky o obsazení hradu Švédy, budova měla být vypálena. Bohuslav Balbín nalezl v Žacléři v roku 1680 již jen zříceniny. Sídlem vrchnosti se stal nový zámek v městečku.

Starý hrad však byl jezuity obnoven v roce 1750, avšak vyhořel již roku 1759. Znovu opraven byl roku 1770, ale v roce 1778 byl vypleněn pruskými vojáky. V té době však již panství jezuitům nenáleželo; v roce 1773 byl řád zrušen a Žacléř spolu s vesnicemi připadl Vídeňskému studijnímu fondu. Podle popisu z roku 1795 byl v panství Žacléř starý panský zámek, v něm ve třech pokojích a jedné kuchyni sídlil nadlesní, pro komise a návštěvy byl ponechán jeden pokoj bez nového zařízení, v přízemí byla kancelář s archivem. Zdá se, že kolem roku 1790 byl zámek obnoven a znovu obyvatelný. Roku 1838 byl zámek prodán Karlu Pulpánovi rytíři z Feldsteinu, po jeho smrti v roce 1869 panství koupil od jeho dědičky Karl August Hesse. Jeho vnuk Waldemar Hesse zámek v letech 1894 až 1898 stavebně upravil v neogotickém stylu.

V roce 1913 Žacléř koupil Hans Georg von Chramsta, který upravil a obnovil vnitřní prostory. V roku 1928 úplně shořel zámecký krov, byly zničeny stropy druhého patra, zničeny a poškozeny zčásti i stropy v prvním patře. V červenci téhož roku se během větrné bouře zřítily dva komíny a poškodily nouzové zastřešení. Téhož měsíce byla zahájena oprava, nový krov byl zřízen po dohodě s památkovým úřadem; nová mansardová střecha nebyla spojena se stropy žádným spalitelným článkem. V budově byl zřízen nový vodovod a osvětlení, byly obnoveny také fasády.

V roce 1945 byl statek Žacléř se zámkem konfiskován. Ministerstvo zemědělství ČSR výnosem přidělilo budovu zámku Východočeským uhelným dolům n.p., které v objektu zřídily učňovský domov. V roce 1950 byla provedena adaptace zámku. V červnu roku 1953 úplně shořela mansardová střecha. V zájmu ochrany památek měla být sice obnovena původní mansardová střecha, ale to se nepodařilo a při opravě byla použita jednodušší krovová soustava. V 60. letech 20. století zámek sloužil jako ubytovna pracovnic n.p. Texlen, posléze byl spravován organizací Doska (Drobné služby města Žacléře), v budově byla umístěna škola v přírodě.

V 90. letech 20. století přešel zámek spolu s pozemky do vlastnictví města Žacléř, které ho v roce 1997 prodalo společnosti OMIKRON – RV, spol. s r.o. Prodej byl schválen usnesením Městského zastupitelstva v Žacléři ze dne 13.3.1997. Společnost OMIKRON – RV, spol. s r.o., posléze zámek prodala společnosti WEKOSTAV, s.r.o., která zámek spolu s přilehlými pozemky v roce 2005 prodala společnosti Cosy Cottage s.r.o., nyní Castrum Scheczler, s.r.o. (současný vlastník zámku). 100% obchodní podíl na společnosti Cosy Cottage s.r.o. prodal v létě roku 2010 její dosavadní jediný společník, společnost Jomada Hengelo Holding BV, manželům Adéle a Karlovi Čermákovým. Ti jsou i v současné době jediným společníkem vlastníka zámku, společnosti Castrum Scheczler s.r.o.

První písemné zmínky o hradu pocházejí z poloviny 14. století. V roce 1334 je hrad jako „Castrum Scheczler“ zmiňován v archívu pražské kapituly. Podle zmínky z roku 1353 hrad patřil Albrechtovi z Chřenovic ve Slezsku. Podle historických pramenů hrad od počátku 14. století náležel královské komoře, císař Karel v roce 1365 zapsal kraj Trutnovský s Trutnovem a hradem Žacléřem Vladislavovi a Bolkovi, knížatům Opolským. Po smrti knížete Bolka držela Žacléř jeho vdova Alžběta, jíž král Václav IV zvláštním listem z roku 1369 zajistil věno; v listě byl připomínán purkrabí na Žacléři. Zdá se, že úřad purkrabský na Žacléři byl dědičný v rodě pánů ze Sedlice. V roce 1421 byl Žacléř osazen slezskou posádkou, hrad i jeho okolí zůstalo na katolické straně. Jiří z Poděbrad a Kunštátu, správce českého království, koupil Žacléř v roce 1452 od bratří Jiříka a Kryštofa Zejdliců, prodej potvrzuje král Ladislav v roce 1453. V roce 1461 postoupil král Jiří Žacléř v léno Hanušovi z Varnsdorfu, toto panství posléze Hanuš vydal svému zeti Fridrichovi ze Šumburka. Fridrichovi synové Heřman a Karel ze Šumburka si v roce 1515 rozdělili pozůstalost po otci: každý si ponechal polovinu panství Trutnovského, o Žacléři se dohodli, že jej budou držet společně. Oba bratři však žili v rozbrojích, Heřman svůj díl brzo zadlužil a posléze prodal svou část panství Trutnov bratřím Vilému a Janovi Krušinům z Lichtenburka, přitom si vymínil Žacléř ke svému bydlení a pro případ, že by zemřel dříve, než bude schopen panství Trutnov vyplatit zpět, přál si, aby Žacléř připadl bratřím z Lichtenburka. V roce 1523 Heřman přepadl a oloupil skupinu pražských židovských obchodníků. Karel z Münsterberka byl pověřen likvidací „loupežného hnízda“ a s vojenskými oddíly z Hradce Králové, Jaroměře a Dvora Králové téhož roku obsadil, vypálil a zničil hrad Žacléř; Heřmanovi se podařilo opustit hrad ještě před příchodem vojska. Zdá se však, že hrad byl brzy opraven. V roce 1532 zastavili Žacléř bratři Krušinové Jindřichu Berkovi z Dubé. Postupně byly o zámek vedeny další spory; z nich vyšel jako vítěz Kryštof z Jendorfu, který získal nejen zámek, ale i 13 vesnic panství Trutnovského a připojil je k Žacléři. Manžel jeho nejstarší dcery Pauly učinil přísahu věrnosti a manské poddanosti na místě své manželky i jejích sester Ferdinandovi, římskému, uherskému a českému králi. V Žacléřském urbáři se však uvádí, že Kryštof z Jendorfu přes tuto přísahu svých dcer a zetě držel Žacléř sám a nechal jej v roce 1555 ve velkém rozsahu obnovit. V následujících desetiletích držely Žacléř jeho sestry společně. V roce 1590 žádal císař Rudolf, aby panství Žacléř i Trutnov byla vyplacena. Soud zemský rozhodl ve prospěch císaře Rudolfa jako českého krále tak, že nynější držitelé mají Žacléř postoupit císaři. V roce 1598 pak stavové dali svolení k prodeji panství Trutnova a později i Žacléře; tehdy byl zámek neobýván a potřeboval opravy. Po ocenění zámku a panství byl zámek v roce 1607 prodán Heřmanovi Cetrycovi z Kařiše. Jeho syn, rovněž Heřman Cetryc, prodal hrad se vším příslušenstvím v roce 1622 Marii Magdaléně Trčkové z Lobkovic. Po ní panství zdědil Adam Erdman Trčka z Lípy. V době jeho držby byla na Žacléři silná valdštejnská posádka, v roce 1632 se podařilo hrad uhájit proti saským dragounům. V roce 1634 byl Adam Erdman Trčka pro domnělou účast na Valdštejnově spiknutí v Chebu zavražděn a všechen jeho majtek byl podle císařského patentu konfiskován. Statek Žacléř („Šaclířov“), k němuž zámek patřil, byl Ferdinandem darován jezuitům jako nadání pro dům noviců u Svaté Anny ve Vídni. Až v roce 1652 však byl statek vložen pro jezuity do desek zemských na jméno Eberharta Hirschbergera, rektora jezuitské koleje u Svaté Anny. Z let 1635 až 1645 pocházejí zmínky o obsazení hradu Švédy, budova měla být vypálena. Bohuslav Balbín nalezl v Žacléři v roku 1680 již jen zříceniny. Sídlem vrchnosti se stal nový zámek v městečku. Starý hrad však byl jezuity obnoven v roce 1750, avšak vyhořel již roku 1759. Znovu opraven byl roku 1770, ale v roce 1778 byl vypleněn pruskými vojáky. V té době však již panství jezuitům nenáleželo; v roce 1773 byl řád zrušen a Žacléř spolu s vesnicemi připadl Vídeňskému studijnímu fondu. Podle popisu z roku 1795 byl v panství Žacléř starý panský zámek, v něm ve třech pokojích a jedné kuchyni sídlil nadlesní, pro komise a návštěvy byl ponechán jeden pokoj bez nového zařízení, v přízemí byla kancelář s archivem. Zdá se, že kolem roku 1790 byl zámek obnoven a znovu obyvatelný. Roku 1838 byl zámek prodán Karlu Pulpánovi rytíři z Feldsteinu, po jeho smrti v roce 1869 panství koupil od jeho dědičky Karl August Hesse. Jeho vnuk Waldemar Hesse zámek v letech 1894 až 1898 stavebně upravil v neogotickém stylu. V roce 1913 Žacléř koupil Hans Georg von Chramsta, který upravil a obnovil vnitřní prostory. V roku 1928 úplně shořel zámecký krov, byly zničeny stropy druhého patra, zničeny a poškozeny zčásti i stropy v prvním patře. V červenci téhož roku se během větrné bouře zřítily dva komíny a poškodily nouzové zastřešení. Téhož měsíce byla zahájena oprava, nový krov byl zřízen po dohodě s památkovým úřadem; nová mansardová střecha nebyla spojena se stropy žádným spalitelným článkem. V budově byl zřízen nový vodovod a osvětlení, byly obnoveny také fasády. V roce 1945 byl statek Žacléř se zámkem konfiskován podle dekretu č. 12/1945 Sb. Ministerstvo zemědělství ČSR výnosem z 25.7.1947 přidělilo budovu zámku Východočeským uhelným dolům n.p., které v objektu zřídily učňovský domov. V roce 1950 byla provedena adaptace zámku. V červnu roku 1953 úplně shořela mansardová střecha. V zájmu ochrany památek měla být sice obnovena původní mansardová střecha, ale to se nepodařilo a při opravě byla použita jednodušší krovová soustava. V 60. letech 20. století zámek sloužil jako ubytovna pracovnic n.p. Texlen, posléze byl spravován organizací Doska (Drobné služby města Žacléře), v budově byla umístěna škola v přírodě. V 90. letech 20. století přešel zámek spolu s pozemky do vlastnictví města Žacléř, které ho v roce 1997 prodalo společnosti OMIKRON – RV, spol. s r.o. Prodej byl schválen usnesením Městského zastupitelstva v Žacléři ze dne 13.3.1997. Společnost OMIKRON – RV, spol. s r.o., posléze zámek prodala společnosti WEKOSTAV, s.r.o., která zámek spolu s přilehlými pozemky v roce 2005 prodala společnosti Cosy Cottage s.r.o., nyní Castrum Scheczler, s.r.o. (současný vlastník zámku). 100% obchodní podíl na společnosti Cosy Cottage s.r.o. prodal v létě roku 2010 její dosavadní jediný společník, společnost Jomada Hengelo Holding BV, manželům Adéle a Karlovi Čermákovým. Ti jsou i v současné době jediným společníkem vlastníka zámku, společnosti Castrum Scheczler s.r.o.

Objekt není běžně přístupný, prohlídku je však možno zorganizovat po vzájemná dohodě.

Podobná místa