384 22, Vlachovo Březí
Telefon:
+420 388 320 055
E-mail:
Nevyplněno
Web:
http://www.vlachovobrezi.cz/view.php?cisloclanku=2009010006
Jedna z prvních písemných zmínek o zámku pochází ze smlouvy o prodeji panství Matyáši Wunschwitzovi. Prodávajícím byl hrabě Karel Leopold Caretto-Millesimo.
Půdorys zámku připomíná písmeno L, které obklopuje zámecký dvůr. Menší, severní část patrně pochází z budovy bývalé tvrze, která byla roku 1468 vypálena. V roce 1569 koupil sídlo rod Černínů z Chudenic a nechal jej rozšířit na renesanční zámek, zdobený psaníčkovým sgrafitem.
Roku 1620 zámek opět vyhořel a z té doby pochází jeho dnešní, raně barokní podoba. Tuto podobu zachovali i Dietrichsteinové, kteří zámek přestavovali ještě v polovině 18. století.
Po roce 1948 byl zámek s okolními budovami znárodněn a připadl ředitelství Státního statku Šumava. Dnes vlastní budovy město a nabízí je k pronájmu nebo prodeji.
Bouřlivým obdobím v dějinách Březí se stala 2. polovina 15. století, kdy na tvrzi sídlil Oldřich Vlach z Malovic, který jako horlivý přívrženec krále Jiřího z Poděbrad bojoval v letech 1468-71 často s královými odpůrci z řad okolní šlechty i měšťanstva. Hned v roce 1468, přesněji 16. října, byla také březská tvrz vypálena spolu Vimperkem při vpádu několikatisícového německého vojska, ale již o dva týdny později byla znovu opravena a její opevnění zesíleno „plotem“ (palisádou).
Podruhé byla tvrz dobyta Janem z Rožmberka v červenci roku 1469 a znovu se zde bojovalo i roku 1471. Po vzrušených válečných letech došlo ale v první polovině 16. století za Malovců také k hospodářskému rozkvětu Březí a jeho povýšení Ferdinandem I. (roku 1538) na městečko s právem tří trhů a vlastní pečeti.
Roku 1569 prodali Jan Vchynský z Vchynic a na Nalžovech s manželkou Kateřinou z Malovic celé zboží Černínům z Chudenic, za nichž bylo několikrát upravované gotické sídlo rozšířeno na renesanční zámek, zdobený psaníčkovým sgrafitem.
V roce 1620 byl ovšem zámek i s dvorem vypálen a Černínové se rozhodli přistoupit k prodeji celého statku.
Po Žákavcích sídlili na Březí Caretto-Millessimové a po roce 1676 svobodný pán Wunschvitz, který panství o čtyři roky později prodal hraběti Gundakarovi z Ditrichštejna. Za Dichtrichštejnů došlo na samém konci 17. století k rozsáhlé raně barokní přestavbě původního zámku, který ale zároveň přestal sloužit jako panské sídlo a byly zde zřízeny pouze byty panských úředníků.
Roku 1858 rozdělil poslední Ditrichštejn po meči Josef celý majetek mezi své dcery a Vlachovo Březí přešlo sňatkem nejstarší dcery Terezie na Jana Fridricha z Herbersteinu; jejich potomci poté vlastnili statek až do znárodnění roku 1948.
Zámek je veřejnosti nepřístupný. Exteriéry jsou volně přístupné.
-
Mariánské hradby, 118 00, Praha 1
-
Zámek, 691 42, Valtice
-
Zámek, 381 01, Český Krumlov
-
Hlohovec, 691 43, Hlohovec