Zámek Valeč

První písemné zmínky o Valči jsou z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče.

Panství bylo spojeno až za  královského podkomořího Jakuba Kyšperského z Vřesovic; v této době je pravděpodobně hrad pozdně goticky upraven. Roku 1514 získala Valeč na  základě jeho žádosti od Vladislava II. městská práva.

Z roku 1526 je také první písemná zpráva zmiňující výslovně zámek. V této době se však označení zámek užívalo i pro hrady. Jan Kyšperský z Vřesovic umírá roku 1526 v bitvě u Moháče a jeho potomkové prodávají panství téhož roku Hugovi z Leisnecku. Roku 1538 přechází panství sňatkem do majetku Viléma Hasištejnského z Lobkovic.

Roku 1570 kupuje panství Kryštof Štampach ze Štampachu jeho syn Václav Štampach ze Štampachu 1585 sídlo pozdně renesančně přestavuje. Pro účast na stavovském povstání je však nucen uprchnout ze země a 1622 je mu zkonfiskován majetek. Vojskem vydrancované panství pustne.

Roku 1623 kupuje zpět panství od císařské komory Barbora Štampachová z Poutnova, které byl jako katoličce povolen návrat do  vlasti. Od roku 1694 vlastní panství její vnuk Jan Kryštof Kager svobodný pán ze Štampachu. Velkolepě přestavuje zámek, zámecký areál a celé panství za účasti předních umělců a architektů své doby.

Autorem barokní přestavby je Ital Francesco Barelli, jehož nástupcem se stal Giovanni Antonio Bianno Rossa. Po jeho smrti r. 1723 nastupuje na jeho místo Jan Kryštof Tyll, syn kameníka z nedalekého Lochotína.

Jan Kryštof Kager umírá r. 1721 a panství dědí jeho synovec Jan Ferdinand Kager z Globen, který pokračuje v přestavbě. Roku 1745 dědí panství Karel Josef August Kager z Globenu a Limburg-Styrum. Jeho dědičkou je nezletilá dcera Marie Josefa a panství spravuje její matka Marie Alžběta rozená markýza Laverne.

Roku 1797 se Marie Josefa vdává za  Josefa z Argentau d'Ochain a prodává panství Janu Antonínu Pergenovi z Pergenu. Mezi jinými je při prodeji uváděn dluh 810 zlatých 54 krejcarů ve prospěch dílny Matyáše Bernarda Brauna z r. 1737. Roku 1798 kupuje panství Jan Gottfried Korb z Weidenheimu a od  něj ho kupuje jeho syn Franc za 400 000 zlatých.

Od roku 1847 vlastní panství jeho syn Karel, který zámek novorenesančně upravuje. Jeho dědicové prodávají  Valeč r.1890 hraběti Vincentu Thurn Valsassina, který celé panství novobarokně přestavuje. Roku 1937 prodává Valeč Dr. Janu Larisch-Mönnich, jemuž je roku 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskován majetek.

Roku 1947 jej ministerstvo zemědělství přiděluje Ústřednímu ředitelství státních lesů a statků. Později je objekt užíván jako domov pro korejské děti a od roku 1953 jako Dětský domov.

Veškerá činnost byla náhle ukončena požárem zámku 2.4.1976. Po požáru převzalo do operativní správy a v roce 1978 získalo zámek Krajské středisko památkové péče v Plzni. Dochází k provizornímu zastřešení zámku a probíhá záchrana parku. Až v roce 1995 je započata stavba střechy zámku a v roce 1996 rekonstrukce fasád.

Časová osa majitelů Valče

Dne 2. dubna 1976 stavbu značně poškodil požár, jehož následky se bohužel dodnes nepodařilo vzhledem k nedostatečným finančním prostředkům odstranit.

Příčina byla podle zasahujících hasičů jednoznačná - požár vznikl působením sálavého tepla spárami v poškozeném komíně na nosný dřevěný trám ve stropní kontrukci mezi 2. patrem a půdou.

Pozn.: Zámek je otevřen v rámci otevírací doby infocentra a kavárny Prádelna.

Zámecké ineriéry