Zámek Tovačov - Kultura.cz

Popis místa

Tovačovský zámek patří mezi významné architektonické soubory České republiky. Dominantu renesančního zámku vystavěného na místě gotické vodní tvrze tvoří 96 metrů vysoká věž. Zámek je veřejnosti přístupný, konají se zde i noční prohlídky. V jeho prostorách si můžete prohlédnout kromě tématických příležitostných výstav především renesanční portál zámecké věže, zámeckou kapli s raně barokní štukaturou, levé křídlo zámku se schodištěm ve vídeňském stylu a obřadní síní města. Dále rytířský a sněmovní sál, expozici rodu Gutmannů, expozici prusko-rakouské bitvy u Tovačova v roce 1866 a expozici Ctibora Tovačovského z Cimburka. Výstup na zámeckou věž s vyhlídkou do širokého okolí je nezapomenutelným zážitkem. Jako součást opevnění sloužil v minulosti i Hradecký rybník jehož výlovy jsou vyhlášenou událostí. Také samotné město a jeho okolí obklopené ze tří čtvrtin vodou a lužními lesy stojí za zhlédnutí.

Cimburkova, 751 01, Tovačov
Telefon: +420 581 731 309
E-mail: zamek@tovacov.cz
Web: http://zamek.tovacov.cz/

Naplánovat trasu

S charakteristickou „Spanilou věží“ 96 m vysokou byl dle pověsti založen v 2. polovině 11. století jako útočiště lovců, později sloužil jako dobře chráněná vodní tvrz. Za posledních Cimburků bylo započato s přestavbou hradu na renesanční zámek. Téměř každý majitel něco přestavoval a upravoval.

V držení zámku se vystřídali: markrabě moravský, Cimburkové, Pernštejnové, Illeshazyové, Salmové, Petřvaldští, Kuenburgové, Gutmanni, německý říšský protektor a československý stát. Od roku 1994 je zámek v majetku města Tovačova.

Interiéry tovačovského zámku jsou svým původem dílem renesanční, dílem barokní. Jejich podobu ovšem poznamenala úprava na konci 19. století. V přízemí se dochovaly valené a křížové hřebínkové klenby. Na severu se nachází tzv. Rytířský sál s valenou klenbou s výsečemi a freskovou výzdobou. Jiné sály mají klenby zrcadlové nebo jsou plochostropé, se štukovými zrcadly. Ve druhém patře severního křídla se nachází kaple s barokní úpravou z r. 1670. Je zaklenuta kupolí a zdobena štukem a malbami.

Více informací

Existence města Tovačov je doložena již v první třetině 13. století. Zdejší hrad se pod označením „tvrz“ poprvé připomíná r. 1321 jako majetek krále Jana Lucemburského.

R. 1327 král Tovačov postoupil Bernartovi z Lipnice, jenž se později začal psát z Cimburka. Tovačovští z Cimburka, kteří patřili k významným moravským šlechtickým rodům, pak Tovačov drželi až do r. 1503. Za husitských válek v Tovačově seděl Jan Tovačovský z Cimburka, který se po boku kališníků zúčastnil řady bitev a r. 1427 dokonce obsadil Přerov. Z uvedeného vyplývá, že tovačovský hrad se tehdy řadil k nejpřednějším baštám husitství na Moravě.

R. 1437 se Jan Tovačovský, kterému patrně lze přičíst některé stavební počiny směřující k zesílení odolnosti tovačovského hradu, stal moravským zemským hejtmanem; zemřel r. 1464. Janův syn Ctibor se stal známým díky svému právnímu dílu „Kniha Tovačovská“; rodové sídlo pak r. 1492, to jest dva roky před svou smrtí, významně přestavěl. Koncem r. 1502 Tovačovští z Cimburka vymřeli po meči.

V následující roce koupili Tovačov páni z Pernštejna, kteří se postarali o nejrazantnější proměnu jeho podoby za celou historii. Byli to především Vilém I., který Tovačov r. 1503 koupil, a jeho syn Jan II. z Pernštejna (po Vilémově smrti r. 1521), kteří z Tovačova učinili mohutnou raně renesanční pevnost, současně však splňující soudobé nároky na pohodlné bydlení. V posilování obytné složky pokračoval v letech 1548 – 1561 i Janův syn Vojtěch a poté jeho dědic Vratislav. To již bylo na sklonku slávy pernštejnského rodu, který ještě v průběhu 16. století dramaticky zchudl a byl nucen rozprodávat své majetky.

R. 1597 došlo i na Tovačov, který od Jana z Pernštejna koupil uherský šlechtic Štěpán Illésházy. Ten však Tovačov již r. 1600 prodal hrabatům ze Salm–Neuburgu, která jej vlastnila do r. 1715 a na zámku provedla některé stavební úpravy. Za třicetileté války zámek velmi utrpěl: nejprve r. 1619, když jej vydrancovalo stavovské vojsko generála Buchheima, a poté r. 1643, kdy jej dobyla švédská armáda generála Torstensona. Po rodině Salm–Neuburg se v držení Tovačova vystřídali Petřvaldští z Petřvaldu (1715 – 1763), Kuenburgové (1763 – 1887) a Gutmannové (1887 – 1939).

Rytíř David Gutmann byl bohatý průmyslník, který se vzápětí po koupi sešlého zámku postaral o jeho důkladnou rekonstrukci; při ní ale vzala naneštěstí za své část historicky cenných budov jádra. Poslední stavební úpravy na zámku provedli Gutmannové r. 1924. Po druhé světové válce přešel tovačovský zámek do rukou státu.

Majitelé tovačovského panství

1059 – 1321	zeměpanské zboží (královský majetek)
1321	Jindřich z Lipé
1327	Bernard z Lipnice
1327 – 1503	rod Cimburků
1503 – 1597	Pernštejnové
1597 – 1600	Illyeshazové
1600 – 1715	Salmové
1715 – 1763	Petřvaldští z Petřvaldu
1763 – 1887	Khünburgové
1887 – 1938	Gutmannovi

	Otvírací dny	Čas
Duben	So + Ne	10:00 - 17:00
Květen	So + Ne	10:00 - 17:00
Červen	Út - Ne	10:00 - 18:00
Červenec	Út - Ne	10:00 - 18:00
Srpen	Út - Ne	10:00 - 18:00
Září	So + Ne	10:00 - 17:00
Říjen	So + Ne	10:00 - 17:00