Zámek Teplice

Na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny, založila královna Judita v 2. polovině 12. století klášter benediktinek. Za husitských válek byl klášter značně poškozen a kolem roku 1435 jej jeptišky opustily. Teplické panství se dostalo do rukou světských majitelů a na místě klášterních budov vznikalo feudální sídlo. V 2. polovině 15. století zde královna Johana postavila tvrz, v 16. století Volf z Vřesovic zbudoval zámecký kostel a začal stavět hlavní budovu zámku, která vymezuje jižní stranu Zámeckého náměstí. Za Vchynských (1580-1634) byl nedokončený hlavní trakt přestavěn v renesančním slohu a k němu bylo připojeno levé křídlo. Po smrti posledního českého majitele Teplic Viléma Vchynského se stali majiteli zámku Aldringenové, jejichž nástupci Clary-Aldringenové zde sídlili do roku 1945. K barokní etapě výstavby zámku patří Nová budova (západní křídlo), k níž bylo v 2. polovině 18. století přistavěno divadélko, rozšířené v roce 1800 o půvabný empirový vestibul. Při poslední velké přestavbě zahájené ke konci 18. století byl regotizován zámecký kostel a průčelí hlavní budovy zámku bylo upraveno v klasicistním stylu.

Od roku 1947 je zámek sídlem muzea. V prvním patře budovy jsou umístěny expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu, je zde stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do návštěvnického okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou.