Zámek Štiřín

Ringhofferova, 251 68, Kamenice-Štiřín, Tel.: +420 255 736 111, hotel.zamek@stirin.cz
Kamenice-Štiřín/Památky - Kamenice-Štiřín


Popis místa
Štiřín, dnes část obce Kamenice, dokládají písemné prameny už v roce 1395. Počátkem 15. století tu byla postavena tvrz, ze které se zachovaly v pozdně barokním reprezentativním zámku hraběcího rodu Salm-Reiferscheid tři klenuté místnosti. Štiřínský areál patří mezi naše nejlépe udržované historické stavby. Dnes slouží jako luxusní ubytovací a sportovní zařízení, ve kterém najdete oblíbené golfové hřiště i zámecký park vysoké dendrologické hodnoty.

Ringhofferova, 251 68, Kamenice-Štiřín
Telefon: +420 255 736 111
E-mail: hotel.zamek@stirin.cz
Web: http://www.zamek-stirin.cz

Naplánovat trasu

Barokní patrový zámek s mansardovou střechou a osmi vikýři má v zahradním průčelí otevřené dvouramenné schodiště. Po stranách ho zdobí kamenné vázy prof. Václava Suchardy, současníka Jana Myslbeka, a sochy alegorií Jaro, Léto, Podzim, Zima z dílny Matyáše Brauna.

Středové křídlo ústí schodišťovým rizalitem s balkonem do čestného dvora, vymezeného po stranách bočními křídly zámku. Severozápadní stranou pak prostupuje celou výškou budovy obdélná kaple z druhé poloviny 18. století.

Nad rokovými interiéry kaple se klene kupolová klenba s freskami Nanebevzetí Panny Marie a postavami evangelistů. V rámech mezi ornamentálně zdobenými stěnami jsou fresky světců od italského malíře G. Doveria. Hlavní oltář z roku 1775 je barokní, s benátskými zrcadly a erbem hraběte Salma ze Štemberka, který na panství působil v letech 1751 až 1797. Jeho dominantou je Staroboleslavská panenka Marie – Palladium Země české. Dnes kaple slouží koncertům živé i reprodukované hudby a svatebním obřadům.

Do roku 1947 byl zámek součástí tzv. Akce zámky. Tehdy křesťanský humanista a pacifista Přemysl Pittr zorganizoval akci na záchranu dětí všech národností z německých koncentračních a českých internačních táborů pro Němce. Po pouhých šesti měsících totiž podvýživa a brutalita v českých lágrech často připomínala říšské koncentráky. Na humanistické akci se podílela řada místních obyvatel a připomíná ji pamětní deska na budově zámku.

Zámecký park se skleníky tu byl už ve druhé polovině 18. století, ale dnešní kompozici získal o více než sto let později, a to za působení hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy a významného představitele Rakouské dendrologické společnosti Camillo Schneidera.

Jehličnanů tu roste 72 a keřů 52 druhů, listnaté stromy se vyskytují v 15 druzích a varietách. Některé pamatují starý 12hektarový park. Najdete tu například krásný převislý buk starý 200 let, přes 3 metry široký a 19 metrů vysoký.

Celkem tu za novodobé revitalizace bylo dosazeno 500 jehličnatých a 90 listnatých stromů, 5 500 keřů, 1 200 rododendronů a 550 azalek.

Skupinové prohlídky štiřínského parku pro alespoň 20 osob provádí s odborným výkladem Dr. Václav Větvička, který je se zámeckým parkem, spíš už arboretem, po mnoho let spojený. Působil také jako úspěšný ředitel Botanické zahrady UK v Praze na Albertově.

Významnou součástí šiřínského areálu je golfové hřiště. Na štiřínském panství se golf hrával už od 20. let minulého století, a to za Františka Ringhoffera, který patřil k jeho nadšeným průkopníkům. Dokonce svého dvorního kočího Doležala poslal do Anglie, aby se naučil péči o hřiště i samotnou techniku hry.

Nakonec byl Ringhoffer 24. listopadu 1931 zvolen prvním předsedou Národního golfového svazu. První golfová soutěž, hraná roku 1940, později přerostla v celostátní přebor družstev Ringhofferův pohár.

K dalšímu rozvoji golfu dochází ve Štiříně po roce 2003, kdy na štiřínském hřišti působí nový Ringhoffer Golf Club. Jméno rodu Ringhofferů nese s laskavým svolením posledního žijícího potomka rodu, barona Emanuela Ringhoffera. K událostem číslo jedna patří zdejší hlavní klubový turnaj Ringhoffer Open, navazující na prvorepubliková klání.

Devítijamkové golfové hřiště  s parem 70 v areálu zámku Štiřín je umístěno v anglickém zámeckém parku.

 

Barokní patrový zámek s mansardovou střechou a osmi vikýři má v zahradním průčelí otevřené dvouramenné schodiště. Po stranách ho zdobí kamenné vázy prof. Václava Suchardy, současníka Jana Myslbeka, a sochy alegorií Jaro, Léto, Podzim, Zima z dílny Matyáše Brauna.

Středové křídlo ústí schodišťovým rizalitem s balkonem do čestného dvora, vymezeného po stranách bočními křídly zámku. Severozápadní stranou pak prostupuje celou výškou budovy obdélná kaple z druhé poloviny 18. století.

Nad rokovými interiéry kaple se klene kupolová klenba s freskami Nanebevzetí Panny Marie a postavami evangelistů. V rámech mezi ornamentálně zdobenými stěnami jsou fresky světců od italského malíře G. Doveria. Hlavní oltář z roku 1775 je barokní, s benátskými zrcadly a erbem hraběte Salma ze Štemberka, který na panství působil v letech 1751 až 1797. Jeho dominantou je Staroboleslavská panenka Marie – Palladium Země české. Dnes kaple slouží koncertům živé i reprodukované hudby a svatebním obřadům.


Do roku 1947 byl zámek součástí tzv. Akce zámky. Tehdy křesťanský humanista a pacifista Přemysl Pittr zorganizoval akci na záchranu dětí všech národností z německých koncentračních a českých internačních táborů pro Němce. Po pouhých šesti měsících totiž podvýživa a brutalita v českých lágrech často připomínala říšské koncentráky. Na humanistické akci se podílela řada místních obyvatel a připomíná ji pamětní deska na budově zámku.

Zámecký park se skleníky tu byl už ve druhé polovině 18. století, ale dnešní kompozici získal o více než sto let později, a to za působení hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy a významného představitele Rakouské dendrologické společnosti Camillo Schneidera.

Jehličnanů tu roste 72 a keřů 52 druhů, listnaté stromy se vyskytují v 15 druzích a varietách. Některé pamatují starý 12hektarový park. Najdete tu například krásný převislý buk starý 200 let, přes 3 metry široký a 19 metrů vysoký.

Celkem tu za novodobé revitalizace bylo dosazeno 500 jehličnatých a 90 listnatých stromů, 5 500 keřů, 1 200 rododendronů a 550 azalek.

Skupinové prohlídky štiřínského parku pro alespoň 20 osob provádí s odborným výkladem Dr. Václav Větvička, který je se zámeckým parkem, spíš už arboretem, po mnoho let spojený. Působil také jako úspěšný ředitel Botanické zahrady UK v Praze na Albertově.

Významnou součástí šiřínského areálu je golfové hřiště. Na štiřínském panství se golf hrával už od 20. let minulého století, a to za Františka Ringhoffera, který patřil k jeho nadšeným průkopníkům. Dokonce svého dvorního kočího Doležala poslal do Anglie, aby se naučil péči o hřiště i samotnou techniku hry.

Nakonec byl Ringhoffer 24. listopadu 1931 zvolen prvním předsedou Národního golfového svazu. První golfová soutěž, hraná roku 1940, později přerostla v celostátní přebor družstev Ringhofferův pohár.

K dalšímu rozvoji golfu dochází ve Štiříně po roce 2003, kdy na štiřínském hřišti působí nový Ringhoffer Golf Club. Jméno rodu Ringhofferů nese s laskavým svolením posledního žijícího potomka rodu, barona Emanuela Ringhoffera. K událostem číslo jedna patří zdejší hlavní klubový turnaj Ringhoffer Open, navazující na prvorepubliková klání.

Devítijamkové golfové hřiště  s parem 70 v areálu zámku Štiřín je umístěno v anglickém zámeckém parku.

Na místě dnešního zámku stála od počátku 15. století tvrz, na které roku 1562 nocoval král Maxmilián na své první panovnické cestě do Prahy. Po třicetileté válce došlo k přestavbě tvrze na zámek se zahradou.

V roce 1822 získal panství Štiřín se zámkem kníže Rohan, o devět let později tu působí hrabě Nostic-Rheinek, za nějž byl zámek stavebně upravován. Roku 1870 kupuje Štiřín s panstvím a s Popovicemi mědikovec a kotlář František Ringhoffer z Kamenice. Jeho rod, usedlý v Čechách od pol. 18. století a povýšený na barona, vlastní zámek až do roku 1945.

V letech 1901–1910 dochází k posledním stavebním úpravám pod vedením architekta J. Stibrala. Bylo přestavěno severní křídlo a vstupní část uprostřed zámku. Střecha byla pokryta břidlicovou  krytinou. Vznikl spojovací oblouk s chodbou v prostoru, kde bývala průchozí cesta zámkem do parku. Kromě toho bylo zavedeno i elektrické osvětlení.

V polovině 50. let 20. století získává objekt ministerstvo školství a zámek využívá pro školení a rekreace ROH. V letech 1985 až 2007 byl zámek i park rehabilitován s cílem vytvořit zde hotelové, konferenční i kulturní zařízení se sportovním a relaxačním využitím. Roku 1995 tak ministerstvo zahraničí zřizuje příspěvkovou organizaci Zámek Štiřín, která celý zámecký areál spravuje.

Zámek slouží jako ubytovací a sportovní zařízení. Zámek a jeho exteriéry jsou přístupné pouze hostům hotelu.



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz