Zámek Stárkov

První písemný doklad o Stárkovu pochází z roku 1321, kdy zde měl opevněné sídlo Bohuš ze Stárkova. Tehdejší tvrz stávala v místech vedle nynějšího kostela.

Původně renesanční zámek byl v obci postaven v první polovině 16. století, kdy Stárkov vlastnil Bernard Žehušický z Nestajova. K jeho rozšíření a první přestavbě došlo po roce 1625, kdy stárkovský statek vlastnil Hertvík Čertorejský z Čertorej. Jan František Keiserstein, vlastník Stárkova od roku 1673, započal roku 1681, na místě renesančního zámku, se stavbou nového, raně barokního zámku. K jeho dokončení došlo roku 1691 za Helfrieda Kaisersteina. Asi koncem 18. století, kdy panství patřilo Františku st. Kaisersteinovi, proběhly na zámku pozdně barokní úpravy.

Ve vlastnictví rodu Kaisersteinů byl stárkovský zámek až do první pozemkové reformy v roce 1927. Zámek byl tehdy prodán průmyslnické rodině Pejskarů z Police nad Metují. Roku 1927 proběhly na zámku stavební úpravy, které poněkud setřely historický ráz stavby a zejména pozměnily pozdně barokní úpravy vnější fasády. Poslední přestavba zámku proběhla v roce 1959, kdy byl upraven na domov důchodců. Značná přestavba interiérů zahladila stylové prvky výzdoby a změnila i jeho členění.

Po roce 1989 byl zámek navrácen potomkům původních majitelů. Ti jej však převzali až v roce 2001, kdy byl domov důchodců zrušen.

Celý areál pozůstává z vlastního zámku, zámeckého parku a dvou provozních budov, které vznikly přestavbou původních hospodářských objektů.

Zámek a přilehlý park je veřejnosti nepřístupný. Zámek je v soukromém vlastnictví.