Zámek Spálov

Předchůdkyní spálovského zámku byla tvrz, vybudovaná nejpravděpodobněji za prvního držitele spálovského statku Mladoty Podstatského z Prusinovic, kterému tento statek připadl roku 1535 při dělení rodové držby potštátského panství a který tam též sídlil, jak dokládá listina z roku 1551, jež uvádí jeho jméno jako Mladota Podstatský z Prusinovic na Spálově.

Spálovská tvrz je zachycena na Komenského mapě Moravy z roku 1627. Byla to původně jednoduchá kamenná budova obdélníkového půdorysu, situovaná v bezprostřední blízkosti již staršího vrchnostenského dvora. Do ochranného ohrazení tvrze byly včleněny i hospodářské budovy statku. Z jihu chránily celý areál čtyři rybníky, které sloužily patrně k chovu ryb než k pochybné ochraně tvrze.

Za náhlého vpádu polských kozáků na Moravu v únoru 1620 byla spálovská tvrz vypleněna, její majitelka Kristina z Rogendorfu pozbyla všechny cenné věci i kočárové koně.
Druhý vpád Poláků v prosinci 1623 se stal pro Spálov pohromou. Poláci obec vyrabovali včetně kostela, tvrz vypálili a zničili pět vrchnostenských domků stojících naproti tvrzi.
Na tyto zaznamenané dramatické události měl by navazovat stav tvrze, uváděný v urbáři z roku 1623. „Tvrz Spálov je téměř vystavěna z kamene, cihel a ze dřeva a postavena nedávno nanovo“. Tamtéž se uvádí, že ke tvrzi náleží „vrchnostenský dvůr zcela nově postavený z kamene a cihel, se stájemi a ovčínem a ostatním příslušenstvím, v ovčírně přezimuje 500 ovci, pak ovocné zahrady s nejrůznějšími druhy ovoce a se včelíny, pak pivovar. Statek má šest rybníků, které dávají sto kop ryb. Chovají se kapři a drobné ryby. Ve Spálově jsou čtyři rybníky, po jednom se nachází u Spálovského mlýna a v Barnově, kde byly dva rybníky, ale jeden je pustý a poddaní jej užívají za poplatek k pastvě dobytka.

Když získali panství Schertzové, nechali okolo roku 1695 celou tvrz stavebně upravit na zámek. Z té doby pochází přístavba nárožního křídla, nad jehož vchodem byl umístěn znak rodu Schertzů.

Za Emanuela Kajetána Záviše byla postavena na severní straně horní zahrady „panská zeď“ na místě poškozeného staršího ohrazení. Její převážná část se stavěla v roce 1758. Zahrada bývala obehnána kamennou zdí po celém obvodu již v dřívější době. Zdi se však opravovaly teprve, když se rozpadávaly. K další opravě došlo až za majitele Mořice Bauera-Chlumeckého v roce 1923, kdy zeď byla již zcela zřícená. Staré zdi se zachovaly na východní straně zámeckého parku u kostela. V roce 1841 přešlo panství na Mořice Záviše z Osenic. V roce 1845 zámek vyhořel i s hospodářskými budovami, které musely být od základů znovu postaveny. V období 1883 – 1885 vlastnil zámek hrabě Kinský, který nechal střední křídlo zbourat, přetvořil spodní zahradu v moderní park a vznikla vyhlídková terasa, dodnes zachována. Za Viktora Bauera byl zřízen velkým nákladem zámecký vodovod vedený z údolí Mlýnice, kde se voda čerpala železným větrným kolem. V roce 1921 byla provedena generální oprava zámku. K hlavnímu křídlu byl přistavěn balkon a budova dostala pseudoklasicistickou fasádu zdobenou pilastry a nad okny trojúhelníkovými tympanony a půlkruhovými lunetami.

Po porážce nacistického režimu vydal revoluční národní výbor ve Spálově rozhodnutí ze dne 10. května 1945, kterým nařizoval zahájit vyučování v obecné škole a otevřít měšťanskou školu v zámecké budově, již obec převzala jako konfiskát německého majetku.

Vzhled byl změněn v roce 1967 výměnou oken a zhotovením nové fasády, v roce 1976 byla přistavěna tělocvična.

zdroj: http://www.spalov.cz/mestys/kulturni-pamatky/spalovsky-zamek/