Zámek Řepín

První zmínka o vsi je z roku 1207, kdy ji získává řád německých rytířů, kteří zde vystavěli v druhé polovině 13. století kostel a později i opevněnou komendu jako sídlo svých komturů. Z roku 1328 se dochovala zmínka o zdejším hradu, zřejmě oné opevněné komendě.

Řád drží ves do roku 1411, kdy přechází do majetku krále Václava IV. V období husitských bouří Řepín často střídá majitele. Nejprve zde sedí Vilém ze Šumburka, pak Bohuslav ze Zvěřince, Dobeš Hrzán z Harasova a Jindřich Hrzán z Harasova. Z dalších známých majitelů jsou zmiňováni až na počátku 16. století Karlíkové z Nežetic. První zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1544, kdy zde sedí bratři Zikmund, Jiří a Jan z Nežetic, kteří si tento rok nechávají ves zapsat do zemských desek. Karlíkové drží ves až do roku 1615, kdy ji kupuje Mikuláš z Gerštorfu.

Mikuláš se aktivně účastní stavovského povstání proti Ferdinandovi II. Habsburskému a i když roku 1621 umírá, jeho majetek je po Bílé hoře zkonfiskován. Majitelem Tepána se tak stává Filip Fabricius Platter z Rosenfeldu, jeden z trojice, který byl společně s Slavatou z Chlumu a Bořitou z Martinic roku 1618 vyhozen z okna hradní kanceláře do Jeleního příkopu.

Ten krátce po koupi připojuje k Řepínu Kropáčovu Vrutici a Libeň. Třicetiletou válkou zdevastované panství pak roku 1650 kupuje Jan Valderode z Eckhausenu. Jeho potomci sedí na Řepíně až do konce 18. století. Zdejší barokní zámek zde byl na místě staré tvrze vystavěn kolem roku 1670. Dalšími majiteli byli od roku 1806 Rohanové z Guémenée.

Rohanové zde sedí do roku 1876, kdy Řepín prodává Artur Rohan tereziánské akademii ve Vídni, která je majitelem řepínského zámku do roku 1918. Na sklonku druhé světové války je v místním zámku umístěno velitelství partizánské brigády. Po roku 1945 zde byl umístěn domov důchodců.