Zámek Rudolfov

Rudolfov je příkladem živelného hornického města, jehož vývoj nedospěl do stádia ucelené urbanistické struktury.

První písemná zmínka o těžbě stříbra v okolí pochází z r. 1385, k intenzivní báňské činnosti však došlo až ve 2. pol. 16. století. Zhruba šedesátileté období produktivní těžby mělo nepopiratelný význam pro rozvoj celé oblasti. Rudolfov se ve své době zařadil vedle Jáchymova a Kutné Hory k nejvýznamnějším kutištím v Čechách. Úspěšné období korunoval r. 1585 Rudolf II. výsadní listinou, podle níž se hornické sídliště stalo svobodným horním městem s rozsáhlými privilegii. V té době měl Rudolfov více než 250 domků a patřil k velkým jihočeským městům.

Hlavní dominantou města je dodnes mohutný kostel sv. Víta stavěný v letech 1554-83 jako protestantský chrám. Druhou dominantou je budova někdejšího báňského úřadu (dnes sídlo městského úřadu) s renesanční výzdobou a věžičkou. V dolní části města stojí renesanční zámeček, vystavěný těžařem a podnikatelem Janem Hőlzlem ze Sternsteinu, později několikrát přestavovaný, v letech 1776-89 sloužil pro účely armády, dnes je to sídlo firem. V okolí hráze Královského rybníka, v minulosti využívaného pro napájení náhonů důlních zařízení, se zachoval měšťanský dům a řada domů malebné maloměstské zástavby.