Zámek Přerov

Již v 11. a 12. století existovalo opevněné hradiště, které se rozkládalo na celé ploše Horního náměstí. V první polovině 13. století vznikla v severozápadní části náměstí (dnes č. p. 26) zděná stavba, oddělená od zbytku komplexu suchým příkopem. Ve 14. století k ní byl přistavěn palác. Kamenný hrad roku 1253 neúspěšně dobývala uherská vojska. Za husitských válek byl silně poškozen prostor města i hradu. Nejstarší kamenné prvky v prostorách dnešního zámku pochází z první poloviny 15. století. Jedná se o pozůstatky zdiva viditelné v dlažbě nádvoří. 

K zásadní přestavbě celého Horního náměstí došlo za Viléma z Pernštejna, který získal panství do dědičného držení v roce 1487. Vilém nechal vystavět pozdně gotický hrad, jehož tehdejší přízemí je současné zahloubené dolní podlaží. Hrad se skládal z patrového paláce s kaplí a útočištné okrouhlé věže, která se stala významnou součástí městské fortifikace. Pozdně gotické jádro se dochovalo také v patrovém křídle severně od věže. První etapu přestavby pozdně gotického hradu na renesanční zámek provedl Vratislav z Pernštejna ve druhé polovině 16. století. Bylo postaveno východní renesanční křídlo zámku se vstupním portálem, který byl v 18. století barokně upraven. Zámek získal trojkřídlou dispozici s nepravidelným obdélným nádvořím. Od sousedních domů byl oddělen hlubokým, dodnes zachovaným suchým příkopem, přes který se spouštěl padací most zavěšený na kladkách.

Prvním majitelem panství, který si Přerov vybral za trvalé sídlo, byl Karel starší ze Žerotína (1598 až 1636). Tomuto záměru bylo nutné přizpůsobit podobu přerovského zámku. Citelně chyběly volné obytné i provozní prostory. V letech 1612 až 1615 tak byla dovršena renesanční přestavba zámku za účasti místního stavitele Gregora. Vzniklo druhé patro všech zámeckých křídel i nové obytné patro věže, na kterou byly umístěny hodiny. V místech zámeckého příkopu byly postaveny konírny. Karel starší ze Žerotína se jako nekatolík vystěhoval v roce 1629 do Vratislavi. V roce 1633 se do Přerova vrátil a o tři roky později zde zemřel.  Jeho dědicové již v Přerově nesídlili. 

Roku 1772 dal tehdejší majitel zámku Arnošt svobodný pán Petrasch snést homolovité zakončení věže zámku, kvůli jejímu špatnému stavební stavu. Vznikla jakási „světelná věž“, rozhledna do kraje. Větší stavební úpravy v interiérech i exteriérech zámku byly provedeny až v první polovině 19. století za Antonína hraběte Magnise a jeho syna Viléma. V jižním křídle byl zřízen balkon. Nad částí zámku byla vybudována nová mansardová střecha. Díl suchého příkopu byl změněn na zahradu. 

Již na konci 19. století přestaly zámecké místnosti sloužit pro účely bydlení. Byly zde kanceláře, prostory využívaly některé třídy přerovských škol a po určitý čas sloužily také jako vězení. Od roku 1918 je vlastníkem zámku město Přerov, které v letech 1927 až 1930 provedlo za dozoru Památkového úřadu rozsáhlou rekonstrukci. Interiér zámku byl adaptován pro muzejní expozice a depozitáře. Mimo jiné byla zbourána žerotínská konírna a na místě starší, klenuté dvoupodlažní spojovací chodby vybudován velký přednáškový a výstavní sál. Z dnešního pohledu byly zásahy prováděny necitlivě. Například byla zrušena velká část původních klenebních a stropních konstrukcí a nahrazena novými. Odkryté architektonické detaily ze starších stavebních fází byly vyjmuty a umístěny na různých místech na fasádě a v interiéru.

V roce 1998 dostala zámecká věž novou siluetu odvozenou ze starých vyobrazení města. Revitalizace zámeckého areálu pokračovala v dalším desetiletí úpravou Mervartova sálu se zázemím, rovněž bylo provedeno statické zajištění budov, rekonstruovány krovy, střecha, fasáda s okny a vstupními vraty, vytápění budov a předlážděno nádvoří. Dále byl upraven most a ohradní zeď a v bývalém provozním zázemí zřízena Galerie města Přerova.

Muzeum Komenského v Přerově je otevřeno celoročně, ve všední dny od 8:00 do 17:00 a o víkendu od 9:00 do 17:00.