Státní zámek Milotice

Popis místa

Státní zámek Milotice, nazývaný perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Čtyřkřídlá budova s předzámčím, zahradou, rozsáhlým anglickým parkem a s bohatou sochařskou výzdobou je reprezentantem venkovského aristokratického bydlení, jehož bohaté interiéry, zejména sál předků, vyzdobili rakouští a italští umělci. Zámecká instalace nabízí pohled do životního stylu a zvyklostí posledních majitelů rodu Seilern-Aspang. Zámek nabízí pro skupiny dětí prohlídky v kostýmech. Konají se zde svatby a různé kulturní akce. V zámecké oranžerii je k vidění stálá expozice barokního sochařství.

Zámecká, 696 05, Milotice
Telefon: +420 518 619 643
E-mail: milotice@npu.cz
Web: http://www.zamekmilotice.cz

Naplánovat trasu

Zámek Milotice se nachází na místě dřívější středověké tvrze, kterou měli kolem 14. století v držení nejspíše páni z Ronova. Zámek pak velmi často a rychle střídal majitele, mezi kterými se objevuje například i Albrecht z Valdštejna nebo Scherfenbergové.

Podobně jako u jiných staveb, i tento barokní zámek vznikl přestavbou staršího renesančního zámku, který předtím vznikl na místě středověké tvrze. Renesanční zámek se pyšnil arkádami jak v prvním, tak i ve druhém patře. Jeho vznik se datuje někdy na konec 16. století, kdy panství patřilo do majetku rakouského rodu Enzcesfeldů.

Ke konci třicetileté války kupuje panství i se zámkem Gabriel Serenyi. Kolem roku 1663 zámek vypalují Tataři. Karel Antonín Serenyi, syn Gabriela Serenyi, nechává zámek dvakrát barokně přebudovat. Dodnes není zcela jasné, kdo vypracovával plány na takto velkolepé přestavby zámku; některé prameny uvádějí, že šlo buď o Antonia Sallu, Domenica Martinelliho nebo Christiana Alexandera Oedtala. Při přestavbě vznikla jízdárna, konírna a oranžerie. V období baroka vznikl i tzv. salle de terrena – přízemní sál. Součástí komplexu byl i skleník, který byl však v 18. století zbořen.

V interiérech zámku jsou k vidění fresky, například od Ignáce Ecksteina v reprezentačním sále nebo od bratrů Spinettiových ve společenském salonu. Sochy v průčelí a na atice zámku jsou nejspíše od Kristiána Pröbstla. Později vzniká i freska nad hlavním schodištěm, kterou namaloval Tadeáš Rotter. Ten pracoval například na interiérové výzdobě piaristického kostela ve Strážnici nebo na interiérech Opatství svatého Tomáše na Starém Brně. Byl váženým brněnským měšťanem. Freska v zámecké kapli pochází z rukou Josefa Ignáce Mildorfera a je jeho vrcholným uměleckým dílem.

Posledním majitelem zámku se stal JUDr. Ladislav Seilem, který jej přebírá do správy od lomnické větve rodu Serenyiů. Majetek je okleštěn kvůli pozemkové reformě, která probíhala ve 20. letech 20. století. JUDr. Seilem se v roce 1941 přihlásil i se svou rodinou k německé státní příslušnosti, což mělo po roce 1945 za následek jeho vysídlení a zabavení jeho majetku.

Více informací

Vlastníci Milotic obývali nejprve vodní tvrz, jejímž pozůstatkem je zbytek vodního příkopu kolem zámku. Až do konce 18. století stála jako připomínka této tvrze věž (v prostoru jižně od současné stavby zámku). Poté, co tvrz přestala vyhovovat náročnějším požadavkům na bytovou kulturu, byla na konci 16. století, někdy mezi lety 1586 - 1596, přebudována na renesanční jednopatrový zámek. Stalo se tomu tak za Bernarda Ludvíka Tovara z Enczesfeldu, jehož erb a erb jeho ženy Aleny, rozené Berkové z Dubé, jsou druhotně umístěny na nárožích oranžérií, konírny a jízdárny, a dokládají tak jejich zásah do podoby milotického sídla.

Renesanční zámek měl arkády jak v přízemí, tak v prvním patře. Určité stavební zásahy, spíše konzervačního charakteru, si vyžádala poškození zámku vzniklá během jeho napadení povstalci Štěpána Bočkaje na počátku 17. století. Zásadnější změnou pro vzhled zámku byla přístavba nárožních věží a 2. patra v 70. letech 17. století, k níž došlo v rámci rekonstrukcí zámku vypáleného "Tatary" v roce 1663. Další újmy zámek utrpěl roku 1705, kdy byl atakován kuruckými vojsky Františka II. Rákoczyho. Obranný systém zůstal zachován až do zásadní barokní přestavby objektu, což dokládá plán a veduta milotického zámku, které se nachází ve Státním archivu v Norimberku, přibližně datované do let 1701 - 1710.

Současná podoba zámku je výsledkem stavebních úprav prováděných v první polovině 18. století. V letech 1702 až 1746 byl majitelem milotického zámku Karel Antonín Serényi, který přistoupil k jeho přestavbě, aby získal reprezentativní sídlo. Úpravy probíhaly ve dvou fázích, v letech 1719 - 1725 a 1738 - 1743, a nezměnily původní čtyřkřídlou dispozici zámku.

V první stavební fázi bylo postaveno východní křídlo zámku se sallou terrenou a reprezentačním sálem, dále skleník v dolní části zahrady (byl zbourán ve 2. polovině 18. století) a přístupový most. Práce probíhaly také v interiérech: v roce 1725 dokončil Jan Kristián Pröbstel hlavní schodiště zámku, štukatér Giovanni Michael Fontana stropy obou předsálí (dnes kulečníkový pokoj a knihovna) a jídelny; malíř František Řehoř Ignác Eckstein odevzdal hotovou fresku v reprezentačním sále. Ještě před rokem 1719 pracovali na štukové výzdobě pracovny hraběte (dnes společenského salonu) Pietro a Bernard Spinettiovi. Během druhé fáze byla realizována stavba konírny, jízdárny a obou oranžérií. Jan Kryštof Schletterer dodal sochařskou výzdobu mostu a na attiku zámku byly osazeny sochy patrně od Jana Kristiána Pröbstela.

Zároveň byla dokončena výzdoba interiérů - dřevěné obložení kuřáckého kabinetu a originální tapety hraběnčina kabinetu. V této druhé fázi vytvořil Josef Tadeáš Rotter fresku nad hlavním schodištěm a Josef Ignác Mildorfer fresku v zámecké kapli, která patří k jeho nejvýše ceněným pracím.

Osoba architekta milotického zámku není doposud úplně vyřešena. V literatuře jsou jako možní architekti milotického zámku uváděni: Antonio Salla, Domenico Martinelli, Josef Emanuel Fischer z Erlachu, Christian Alexander Oedtl. Stavbu zprvu vedl brněnský mistr František Benedikt Klíčník a přibližně od roku 1722 architektonické plány realizoval zednický mistr z Milotic, Martin Pahnost.

	Otvírací dny	Čas
Duben	So + Ne	9:00 - 15:00
Květen	Út - Ne	9:00 - 16:00
Červen	Út - Ne	9:00 - 16:00
Červenec	Út - Ne	9:00 - 16:00
Srpen	Út - Ne	9:00 - 16:00
Září	Út - Ne	9:00 - 15:00
Říjen	So + Ne	9:00 - 15:00