Zámek Malešice

110 00, Praha 10
Praha 10/Památky - Praha 10


Popis místa
Zámek v pražských Malešicích pochází z konce 17. století, kdy byl vybudován z původní tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. Později dostal barokní podobu a dnes je národní kulturní památkou. V dnešní době není zámek veřejnosti přístupný. Součástí dvora je zachovalá barokní sýpka s dvoulodními prostory a dřevěnými stropy a stodola se segmentovými arkádami.

110 00, Praha 10
Telefon: Nevyplněno
E-mail: Nevyplněno
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

V pražské čtvrti Malešice, na místě středověké tvrze z roku 1408, stojí barokní komplex se zámkem a přilehlými dvorci. Vznikl na konci 17. století za vedení stavitele Jakuba Antonína Canavalla. V roce 1755 byl upraven na barokní usedlost, ze které se dochovalo zejména ostění portálů oken.

Objekty využíval v posledních desetiletích Státní statek hl. m. Prahy a dnes zde sídlí různé firmy. Stavení je zařazeno mezi Národní kulturní památky, avšak veřejnosti je pro svůj nepříznivý stav nepřístupné.

Kromě zámku je také k vidění výklenková kaple, která stojí v Malešicích v blízkosti křížení ulic Rektorská a Na univerzitním statku. Stavebníkem byla pražská Univerzita Karlova a stavba proběhla údajně v roce 1757. Kaple byla pravděpodobně postavena na paměť bitvy u Štěrbohol.

Nejstarší písemná zpráva o pražských Malešicích se vztahuje k roku 1309, kdy část vsi náležela vikáři Vojslavovi, který ji odkázal svatovítskému kostelu. Druhá část Malešic byla kolem roku 1350 v držení staroměstského měšťana Seidlina Píseckého.

K roku 1396 se uvádí jako držitel Malešic Šimon Pulc a po něm se k roku 1407 prameny zmiňují o dalším majiteli, jakémsi Přibíkovi. Již v roce 1408 náležely Malešice Heřmanovi z Horek. Tento zápis přináší také první zprávu o malešické tvrzi. Za husitské revoluce zabrali vesnici Pražané, ale brzy ji přenechali Prokopovi Bervíkovi.

Kolem roku 1445 Prokop Bervík zemřel a od počátku druhé poloviny 15. století ji drželi Malešičtí z Černožic. Z této rodiny se uvádí jako jejich majitel k roku 1467 Zikmund a v roce 1509 Ladislav, který koncem roku 1525 prodal spojenému Starému a Novému Městu svůj majetek, spolu s poddanskými usedlostmi v Dvorcích a s hrdlořezskou krčmou s příslušenstvím za 2000 kop grošů pražských.

Když při opětovném rozdělení obou pražských měst roku 1528 byl také dělen jejich společný majetek, připadly Malešice Novému městu. V roce 1547 mu byly sice zabaveny Ferdinandem I., ale již r. 1549 znovu vráceny. To spolu s dalším pozemkovým majetkem odprodal Novému Městu teprve v r. 1548 Rudolf II. Novoměstští drželi Malešice až do r. 1635, kdy je pro nedostatek finančních prostředků na vydržování císařského vojska byli nuceni prodat spolu se Štěrboholy generálovi Janu Beckovi.

Po něm je zdědil jeho syn Jan Jiří, po jehož předčasné smrti bylo vlastnictví poplužního dvora převedeno na jeho syna Eugena Alberta. Za třicetileté války byly při obléhání Prahy Malešice značně zpustošeny, a tak ještě v r. 1654 zde byly čtyři selské grunty pusté a jen dva byly obhospodařovány. O tom, v jakém stavu byl tehdy poplužní dvůr a tvrz, nemáme zprávy. Ještě v r. 1685 vlastnil Malešice Eugen Albert Beck; později je získali Vratislavové z Mitrovic, od nichž je r. 1727 koupila pražská univerzita a připojila je k michelskému statku.

V roce 1755 vystavěla na dvoře na místě tvrze prostý jednopatrový zámek obdélníkového půdorysu, na němž se dosud zachovalo barokní ostění portálů a oken.

Objekt se nachází v oploceném areálu, není věřejnosti přístupný.

Objekt se nachází v oploceném areálu


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz