Zámek Linhartovy - Kultura.cz

Popis místa

Zámek naleznete na půli cesty mezi Krnovem a Městem Albrechtice v Linhartovech na Bruntálsku. Pravidelně v něm probíhá řada kulturních událostí. Zámek je klasickou ukázkou toho, jak se z původní gotické tvrze stalo renesanční sídlo, které prošlo posléze barokní přestavbou. Ve stavbě jsou tak uchovány prvky ze všech těchto etap.

Linhartovy, 793 95, Město Albrechtice
Telefon: +420 554 652 241
E-mail: hruby@zsma.cz
Web: http://www.zameklinhartovy.cz

Naplánovat trasu

Zámek Linhartovy je poměrně rozlehlý čtyřkřídlý renesanční zámek s jednou nárožní věží, s fasádami upravenými v časném baroku. Zámek je jednopatrový s podstřešeným polopatrem, má přibližně čtvercový půdorys se středním dvorem. Věž na severozápadním nároží je válcová a o poschodí vyšší.

Nestarší zprávy o Linhartovech pocházejí z roku 1377 z listiny o rozdělení opavského knížectví, kdy je získal jako léno Mikuláš z Vidbachu. Pravděpodobně už tehdy zde existovala tvrz vybudovaná zřejmě samotným Mikulášem, neboť je uvedena v kupní smlouvě z roku 1410 při prodeji linhartovských statků bratrům Fulštejnským z Vladětína.

Za česko-uherských válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem zůstali Fulštejnští věrni králi Jiřímu, proto byla tvrz spravovaná Mikulášem z Vladětína st. obléhána Korvínovými přívrženci a v květnu 1470 dobyta. Fulštejnští spravovali linhartovský statek až do roku 1556. Tehdy přešel jako dědictví Magdalény z Fulštejna do rukou jejího manžela Jiřího Bernarda Tvorkovského z Kravař.

V roce 1578 ho získala jeho nevlastní dcera Kateřina Kravařská ze Šlevic, provdaná za příslušníka staré katolické šlechty Václava Haugvice z Biskupic. Zhruba před rokem 1588 začal V. Haugvic s přestavbou tvrze na renesanční zámecké sídlo. Z jeho tehdejší podoby se dodnes zachovala pouze dispozice s uzavřeným vnitřním dvorem, obranná věž a klenby ve sklepních prostorách.

Ve fragmentech se dochovala také renesanční sgrafita na věži, dnes ukryta pod nově rekonstruovanou barokní fasádou. Tato sgrafitová výzdoba původně pokrývala celou fasádu zámku. Za třicetileté války utrpělo linhartovské panství značné škody. Poslední Haugvic, Ladislav Alois, prodal roku 1658 zpustošené panství Maxmiliánu Sedlnickému z Choltic.

Sedlničtí z Choltic přikročili ke generální přestavbě značně zchátralého zámku a přeměnili jeho vnitřní i venkovní podobu v barokní zámek. Přestavba byla dokončena roku 1702, jak dokazuje pamětní zápis o opravě zámecké věže. Jednotlivé stavební prvky, zejména členění a plastická výzdoba fasády a okenní šambrány ukazují na vliv vídeňských architektů, jmenovitě Fishera z Erlachu.

V té době byl u zámku zřízen okrasný sad ve francouzském stylu, v 19. století přeměněný na přírodně krajinářský park. Kolem roku 1730 byl zámek znovu upravován v barokním slohu. Další stavební úpravu prodělal zámek ve třetí čtvrtině 18. století za hraběte Josefa Sedlnického z Choltic, kdy byl změněn zejména interiér, kde se zbudovaly vhodné hudební sály.

Kromě interiérů byly upraveny také dva portály s aliančními znaky Sedlnických a Haugviců, z nich první se nachází v přízemí východního křídla a druhý je v prvním poschodí západního křídla při vstupu na balkon. V rámci těchto úprav byly zřejmě sníženy profily arkád ve všech třech podlažích, upravena byla i zámecká kaple, k níž přibyla vestavěním příčky sakristie.

Linhartovy zůstaly v majetku Sedlnických do roku 1855, kdy je získali Oppersdorfové, kteří dali vymalovat jeden z reprezentačních sálů na způsob síně předků s erby a texty, které jsou dnes již nečitelné. Tehdy bylo také zbudováno třetí schodiště na severní straně nádvoří. V roce 1892 koupila linhartovský zámek a statek zbohatlá rodina Wenzelidesů z Krnova.

V roce 1930 získala statek rodina Wüllersdorfova-Urbairova. V průběhu 19. a 20. století byly na zámku prováděny další četné úpravy, například přestavba arkádové chodby před lodžií v přízemí západní nádvorní fronty, jež byla upravena jako otevřená terasa. V roce 1943 byla na zámku umístěna německá vojenská nemocnice, avšak záhy vypukl v objektu požár, při němž shořela střecha, která byla v roce 1944 nahrazena lepenkou.

Od té doby zámek neustále chátral. Nejprve pro nedostatek stavebních materiálů vzhledem k válečnému období, po roce 1945 z nezájmu státu o tuto budovu, když byl původním majitelům německé národnosti zkonfiskován. K částečné opravě došlo v letech 1957 – 1960, stále však přetrvával nedostatek stavebních materiálů, stavebních kapacit a nedostatečná odbornost.

Poté se rekonstrukce zastavila na dalších 13 let a po celou tu dobu do budovy zatékalo, deponovaný i vestavěný stavební materiál byl rozkrádán. Teprve v roce 1973 byla zahájena další obnova s tím, že v interiéru byl umístěn sklad ministerstva zdravotnictví. To se projevilo na způsobu stavebních zásahů v interiérech, přesto se však podařilo zachránit neúplně dochované nástěnné malby vzniklé kolem roků 1700 a 1780.

Kromě toho se zachovala i torza renesanční sgrafitové výzdoby. Obnova fasád byla zahájena teprve v roce 1989, rehabilitováno však bylo pouze nádvoří a východní stěna. Další významnou rekonstrukci podstoupil zámek v roce 2003. Z tohoto důvodu byl dle platných právních předpisů vypracován stavebně-historický průzkum.

Stalo se tak poněkud pozdě, v době, kdy byly interiéry omítnuty cementovým nástřikem a vrstvou vápenatých omítek o tloušťce přibližně 5 cm. Nicméně exteriéru s výjimkou jižního a východních křídla byla navrácena barokní podoba, věž znovu zastřešena cibulovitou kupolí s měděnou krytinou.

Došlo k odkryvům, konzervaci, zdokumentování a opětovnému zakrytí renesanční sgrafitové výzdoby na severní straně zámku. Byly doplněny veškeré chybějící architektonické články jako okenní římsy, kuželková balustráda a schodiště na vstupní hale, busty v suprafenestrech, festony apod.

	Otvírací dny	Čas
Červen	So + Ne	11:00 -17:00
Červenec	Pá + So + Ne	11:00 - 17:00
Srpen	Pá + So + Ne	11:00 - 17:00
Září	So + Ne	11:00 - 17:00
Říjen	So + Ne	10:00 - 16:00