Zámek Kynžvart - Kultura.cz

Popis místa

V západních Čechách, jihovýchodně od Chebu, se nachází klasicistní zámek Kynžvart, který je dnes známý především jako sídlo bývalého rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Běloskvoucí budovu s monumentální kašnou obklopuje rozlehlý park, který ukrývá nádherné rybníky, lesní altánky a kapličky i čisté přírodní pískovcové koupaliště. V zámeckých sálech a salónech můžete obdivovat nepřeberné sbírky uměleckých děl, unikátního zlaceného nádobí, drahého nábytku, exotických exponátů přivezených z dalekých zemí, dokonce i sbírky egyptských mumií. Mimo jiné se zde nachází i vzácné osobní předměty různých slavných osobností.

Zámek Kynžvart, 354 91, Lázně Kynžvart
Telefon: +420 354 691 269
E-mail: info@kynzvart.cz
Web: http://www.zamek-kynzvart.eu/

Naplánovat trasu

Někdy mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho přesná podoba dnes už není známa a neznáme ani žádné dobové vyobrazení zámku.

V pozdějším klasicistním metternichovském zámku se však dochovaly poměrně významné části původního renesančního objektu (například kompletní klenby s kletovanou omítkou a řada dalších renesačních fragmentů).

Umělecké sbírky na kynžvartském zámku tvoří přirozenou součást reprezentativních interiérů. K nejcennějším dílům patří čtyři pozdněgotické deskové oltářní obrazy německého malíře Bernarda Strigela (1460/1461-1528) z roku 1510, které mají představovat legendu o nalezení sv. Kříže.

Ve sbírkách je i renesanční francouzská tapiserie s loveckým výjevem z roku 1560 a několik renesančních a raně barokních portrétů.

Kancléřova knihovna na zámku Kynžvart patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice. Obsahuje přes 12 tisíc titulů ve 24 tis. svazcích. Mezi 160 rukopisy je například i unikátní zlomek Pěti knih Mojžíšových z přelomu 8. a 9. století.

Součástí zámecké knihovny je také hodnotná kolekce asi 8 tisíc kusů uměleckých grafických listů, vytvořených zejména technikou mědirytiny, ocelorytiny a litografie.

V zámecké jídelně je instalován unikátní zrcadlový mosazný zlacený stolní servis, vyrobený koncem 18. století pařížskou firmou Thomire.

Kabinet kuriozit patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě. Součástí kabinetu kuriozit je několik desítek osobních předmětů známých historických osobností.

Cestovní hodinky krále Matyáše Korvína a jeho zlatý prsten s 3 diamanty a 4 rubíny, zlatý pečetní prsten polské královny Marie Sobiesky, kord Ludvíka XIV., turecký amulet lorda Byrona, hřeben Marie Terezie či modlitební knížka francouzské královny Marie Antoinetty a mnoho dalšího.

Zámecký park založil při empirové přestavbě zámku vídeňský dvorní zahradník Riedl. K osobitému vybavení parku patří litinové výrobky Metternichových železáren - fontána na nádvoří, socha Diany pod zámkem, přenosné lavičky i technické objekty - vyhlídkový pavilón u Lesní kaple, mříž uzavírající čestný dvůr, zábradlí mostků apod.

Více informací

V místě dnešního zámku si v 16. století postavili renesanční tvrz pánové z Cedvic. Ta jim byla po bitvě na Bílé hoře zkonfiskována za jejich účast ve stavovském povstání. Majitelem panství Kynžvart se v roce 1630 stal Johann Reinhard von Metternich se svými bratry a nechal původní tvrz v letech 1681 až 1691 přestavět na barokní zámek.

Rakouský kancléř a princ Klemens von Metternich, který v roce 1818 zdědil kynžvartské panství, potřeboval reprezentativní sídlo. Proto v letech 1820 až 1839 nechal Kynžvart přestavět na rozsáhlý zámek ve stylu vídeňského klasicismu. Na jeho stavbu byly použity i kameny z nedaleké zříceniny hradu Kynžvart.

Nákladnou přestavbu kancléř Metternich financoval výhodnou půjčkou od bankéře Salomona Rothschilda ve výši 900 tisíc zlatých (ekvivalent dnešních cca 45 milionů eur). Shodou okolností dostalo všech pět bratrů Rothschildových o pár dní později dědičný titul rakouských svobodných pánů.

V roce 1945 byl zámek Metternichům zkonfiskován a v letech 1947 až 1976 byl otevřen pro veřejnost. Po generální opravě byla roce 1994 zpřístupněna část expozic a po celkové rekonstrukci, dokončené v roce 2000, byl zámek prohlášen za národní kulturní památku.

Na zámku Kynžvart Metternich přijal řadu významných hostů, například ruské cary Alexandra I., Mikuláše I. nebo německého spisovatele J. W. Goetha.

Po Metternichově smrti se Kynžvart dědil v rodinné linii až do roku 1905, kdy zámek přešel na posledního z Metternichů, knížete Pavla Alfonse.

Ve 30. letech 20. století byl zámek přechodným azylem pro jeho strýce, svrženého španělského krále Alfonse XIII.

	Otvírací dny	Čas
Duben	So + Ne + svátky	9:00 - 16:00
Květen	Út - Ne + svátky	9:00 - 16:00
Červen	Út - Ne + svátky	9:00 - 16:00
Červenec	Út - Ne	9:00 - 17:00
Srpen	Út - Ne	9:00 - 17:00
Září	Út - Ne	9:00 - 16:00
Říjen	So + Ne + svátky	9:00 - 16:00