Kladenský zámek

Zádušní, 272 01, Kladno, Tel.: +420 725 118 555, magistrat@mestokladno.cz
Kladno/Památky - Kladno


Popis místa
V Kladně se přímo u centra města nachází trojkřídlý barokní zámek, který se kromě jiného pyšní také vlastním medvědáriem. V zámeckém areálu najdete navíc ještě galerii a štolu, ve které se dozvíte zajímavé informace o historii dolování na Kladensku. Výlet do Kladna tak uspokojí nejen nadšence pro zámeckou architekturu a umění, ale i nadšence pro technické památky.

Při návštěvě zámku si můžete prohlédnout nejen zachovalé hospodářské budovy a krásný park, ale hlavně galerii, která na zámku sídlí a přiblíží zájemcům historii zámku i regionu jako takového.

S tím souvisí další zámecká pozoruhodnost, kterou najdete v zámeckém sklepení –uměle vybudovaná štola. Ta vás seznámí s historií dolování na Kladensku, které k tomuto městu neodmyslitelně patří.

Díky tomu, že je zámek situován v centru města, máte na dosah spoustu možností různého kulturního vyžití. Při výletu na zámek tak můžete navštívit kupříkladu Sládečkovo vlastivědné muzeum, místní aquapark a v letních měsících také motokárovou dráhu.

Dostupnost:

na kole - 26 km z Prahy, 12 km ze Slaného
autem - 23 km z Prahy, 13 km ze Slaného
autobusem - příměstské a místní autobusy, nejbližší zastávka je Kladno, nám. starosty Pavla, najdete ji asi 100 metrů od zámku
vlakem - železniční zastávka Kladno-Ostrovec se nachází necelé 2 km od zámku

Po staletí bylo s kladenským panstvím svázáno jméno rodu Kladenských z Kladna, kteří zde vystavěli hned tři tvrze: Dolní tvrz, Vlaškovu tvrz a Horní tvrz, která byla později přebudována na dnešní zámek.
Když zemřel poslední kladenský rytíř, zdědil jeho synovec Oldřich Žďárský ze Žďáru celé panství. Roku 1566 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek jako nové rodové sídlo Žďárských.
V období panování tohoto rodu Kladno vzkvétalo. Bylo povýšeno na město a později zde byla též postavena škola a lazaret. Den před bitvou na Bílé hoře bylo však celé Kladno včetně zámku vypleněno polskými kozáky táhnoucími na Prahu. Žďárští se však z následných událostí rychle vzpamatovali a velikost a význam jejich jména rostl dále.
Poté, co hrabě František Adam Eusebius ze Žďáru umírá jako bezdětný, následuje nestálé období, kdy je panství nakonec rozděleno mezi jeho sestry. Hraběnka však na zámku nesídlí, a tak začíná pro zámek doba úpadku.
Změna nastala až v roce 1705, kdy zámecký areál odkoupili benediktini z břevnovsko-broumovského opatství. Tito mniši byli známí svým nadšením pro umění, a tak dostalo město i zámek za opata Benna Löbla novou barokní tvář. Chátrající renesanční budova zámku byla přestavěna v tomto duchu na trojkřídlou, jednopatrovou reprezentativní stavbu. Zámek se pak často stával mnišským útočištěm.
V 90. letech 20. století byla provedena rozsáhlá rekonstrukce objektu a přilehlých zahrad, a tak mají dnes návštěvníci možnost navštívit nejen zachovalé hospodářské budovy, krásný park, ale hlavně galerii, která na zámku sídlí a přiblíží zájemcům historii zámku i regionu jako takového.
S tím souvisí další zámecká pozoruhodnost, kterou najdete v zámeckém sklepení –uměle vybudovaná štola. Ta návštěvníky seznámí s historií dolování na Kladensku, které k tomuto městu neodmyslitelně patří.
Díky tomu, že je zámek situován v centru města, máte na dosah spoustu možností různého kulturního vyžití. Při výletu na zámek tak můžete navštívit kupříkladu Sládečkovo vlastivědné muzeum, místní aquapark a v letních měsících také motokárovou dráhu.

Po staletí bylo s kladenským panstvím svázáno jméno rodu Kladenských z Kladna, kteří zde vystavěli hned tři tvrze: Dolní tvrz, Vlaškovu tvrz a Horní tvrz, která byla později přebudována na dnešní zámek.

Když zemřel poslední kladenský rytíř, zdědil jeho synovec Oldřich Žďárský ze Žďáru celé panství. Roku 1566 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek jako nové rodové sídlo Žďárských.

V období panování tohoto rodu Kladno vzkvétalo. Bylo povýšeno na město a později zde byla též postavena škola a lazaret. Den před bitvou na Bílé hoře bylo však celé Kladno včetně zámku vypleněno polskými kozáky táhnoucími na Prahu. Žďárští se však z následných událostí rychle vzpamatovali a velikost a význam jejich jména rostl dále.

Poté, co hrabě František Adam Eusebius ze Žďáru umírá jako bezdětný, následuje nestálé období, kdy je panství nakonec rozděleno mezi jeho sestry. Hraběnka však na zámku nesídlí, a tak začíná pro zámek doba úpadku.

Změna nastala až v roce 1705, kdy zámecký areál odkoupili benediktini z břevnovsko-broumovského opatství. Tito mniši byli známí svým nadšením pro umění, a tak dostalo město i zámek za opata Benna Löbla novou barokní tvář. Chátrající renesanční budova zámku byla přestavěna v tomto duchu na trojkřídlou, jednopatrovou reprezentativní stavbu. Zámek se pak často stával mnišským útočištěm.

V 90. letech 20. století byla provedena rozsáhlá rekonstrukce objektu a přilehlých zahrad, a tak mají dnes návštěvníci možnost navštívit nejen zachovalé hospodářské budovy, krásný park, ale hlavně galerii, která na zámku sídlí a přiblíží zájemcům historii zámku i regionu jako takového.

  Otvírací dny Čas
Leden - Prosinec Út - Ne 9:00 - 17:00
Květen - Září So + Ne 13:00 - 17:00


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz