364 53, Chyše
Telefon:
+420 353 396 336
E-mail:
zamek@chyse.com
Web:
http://www.chyse.com/zamek.aspx
Samostatná expozice se věnuje spisovateli Karlu Čapkovi, který u hraběte Lažanského krátce v roce 1917 působil jako domácí učitel. Pobyt v Chyších inspiroval Čapka k napsání mnoha literárních děl. Již na jaře roku 1919 napsal povídku Na zámku, kde ožívají postavy, které zde poznal. Ve Věci Makropulos použil starou pověst Lažanských o hraběnce, co vypila elixír věčného mládí. Skrývala se nakonec ve věži v tajné místnosti, která opravdu existuje.
Ve slavném protiválečném románu Krakatit z roku 1923 ožívá starý hrabě, boxer Egon, komorník Paul (komorník Adolf), zámek obrostlý břečťanem, klavír znějící starým parkem, ale především výbuch muničního skladu v Bolevci u Plzně 25. května roku 1917. „Karel Čapek to velice dramaticky prožíval, slyšel detonace a viděl dým nad kopci,“ říká Vladimír Lažanský. Výbuch způsobilo nedodržování bezpečnostních předpisů při práci.
Chyšské panství nebývalo tak klidný kout jako dnes. Hrad byl dobýván i dobyt a jeho majitel Bohuchval Berka z Dubé, který Chyše převzal roku 1607, nebyl na Staroměstském náměstí s ostatními osobnostmi Stavovského povstání popraven jen proto, že ho nechytili. Panství bylo zkonfiskováno a za neskonale nízkou cenu ho získal císařský apelační rada Jiří Vilém Michna z Vacínova.
Po lobkovické renesanční přestavbě získal zámek v letech 1856 až 1868 dnešní podobu ve slohu tudorovské novogotiky. Přestavbu projektoval známý architekt Vojtěch Ignác Ullmann na objednávku hraběte Prokopa III. Lažanského, jehož předek panství získal v dražbě. Lažanští zámek drželi až do roku 1945, kdy jim byl zabaven dle Benešových dekretů.
V době komunistického režimu sloužil zámek nejdříve Ředitelství lesů a statků, později zemědělské střední škole a učilišti. Nakonec našel využití jako škola v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti.
V roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen, čekal na opravu, která nepřicházela a nepřišla až do roku 1996. Tehdy zchátralý zámek koupil Ing. Vladimír Lažanský z Děčína a s ženou Marcelou zahájili postupnou obnovu zámeckého areálu. Manželé Marcela a Vladimír Lažanští nejsou přímí potomci rodové linie, která zámek před zabavením vlastnila. Jsou však příbuzní, kteří zámek nezdědili, ale koupili.
Obnova včetně interiérů probíhá za odborné spolupráce s Památkovým ústavem v Plzni. Odborný dohled pak pomohl k získání dotace z Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. V historii totiž zámek udržovaly výnosy z panství, které dnes nemá. Jak tvrdí Vladimír Lažanský, dříve při financování zámků platilo, že na každý metr čtvereční zámecké střechy byly zapotřebí výnosy z jednoho hektaru polí, luk nebo lesa.
Zásadním způsobem byl revitalizován i devítihektarový vzácný zámecký park včetně jeho vodního hospodářství. Je ukázkou krajinářské architektury z poloviny 19. století, která využívala monumentálního vyznění solitérních starých stromů. Z parku vede široká promenádní cesta svahem ke 400 let staré lípě.
Otvírací dny | Čas | |
Duben | So + Ne + sv. | 10:00 - 17:00 |
Květen, Červen, Září | Út - Ne | 10:00 - 17:00 |
Červenec, Srpen | Út - Ne | 10:00 - 18:00 |
Říjen | So + Ne + sv. | 10:00 - 17:00 |
-
Mariánské hradby, 118 00, Praha 1
-
Zámek, 691 42, Valtice
-
Zámek, 381 01, Český Krumlov
-
Hlohovec, 691 43, Hlohovec