Zámek Čížkovice

Jiráskova, 411 12, Čížkovice, Tel.: +420 416 538 128, dd.cizkovice@cmail.cz
Čížkovice/Památky - Čížkovice


Popis místa
Zámek Čížkovice se nachází ve stejnojmenné obci Čížkovice 5,5 km od Lovosic. Obec leží v kraji osídleném již od 5. století před naším letopočtem. Zámek byl postaven stavitelem Giuliem Broggiem na místě původní renesanční tvrze pravděpodobně ve druhé polovině 17. století. Jedná se o trojkřídlou, jednopatrovou stavbu se zesíleným přízemím. Dnes zde sídlí domov důchodců a interiéry zámku jsou tedy veřejnosti nepřístupné.

Jiráskova, 411 12, Čížkovice
Telefon: +420 416 538 128
E-mail: dd.cizkovice@cmail.cz
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

Barokní zámek ze zpustlé renesanční tvrze nechal postavit hrabě Gustav Adolf z Varensbachu v letech 1658 až 1665. Vznikla tehdy trojkřídlá jednopatrová budova italského stavitele Giulia Broggia, který později postavil na Litoměřicku řadu dalších projektů. Toto byla jeho premiéra. Roku 1658 se tu oženil a zůstal. Jeho synem byl slavnější stavitel Ottavio.

V přízemí zámku se dochovaly původní valené klenby s lunetami, hlavní sál a další místnosti mají dodnes barokní štukovou výzdobu i zdobení pozdější z 19. století. Zbytky staré tvrze se tu zachovaly na východním nároží a severní straně zámku.

Po druhé světové válce byl zdejší velkostatek zkonfiskován a na rekonvalescenci tu byli umístěni političtí váleční vězni z koncentračního tábora v Terezíně. Pak byl předán Okresnímu národnímu výboru v Litoměřicích, aby sloužil coby domov důchodců, který je tu dodnes.

Oblast Čížkovic byla zcela jistě osídlena již v 5. století př.n.l. - nedaleko obce bylo odkryto bohaté starolaténské pohřebiště. Našly se dřevěné nádoby a unikátní bronzové kování datované právě do doby před 2 500 lety.

První písemná zmínka o Čížkovicích je známa z roku 1276, kdy obec byla rozdělena na dvě části. Menší část patřila vladykovi Čáslavovi. Větší pak byla majetkem kláštera sv. Jiří v Praze, jenž držel i blízké Třebenice. Ve větší části Čížkovic stálo několik menších statků.

Z roku 1363 pochází i zmínka o želechovickém statku, který vlastnil Vít z rodu Suleviců. V 15. století byly Želechovice rozděleny na dvě části, jedna patřila k Sulejovicím a druhá ke Košťalovu. Košťálovu později připadl i zbytek vsi.

Roku 1389 se prameny zmiňují o čížkovické horní tvrzi. Tuto část získali Kaplíři ze Sulevic po té, co ji během husitských válek zastavil císař Zikmund Lucemburský.

Císař Zikmund zastavil roku 1436 větší část vsi Janu Kaplíři ze Sulevice na Košťálově, který již držel z dřívějšího období menší část vsi, kde byla i horní tvrz. Vesnice tak byla spojena a když v roce 1486 došlo k dělení majetku košťálovských Kaplířů mezi syny Buška Kaplíře ze Sulevic, dostal celé Čížkovice i s několika okolními vesnicemi Jan Kaplíř ze Sulevic.

Roku 1529 byly opět Čížkovice rozděleny mezi jeho dva syny Albrechta a Felixe. Albrecht obdržel starou, horní tvrz a Felix se rozhodl pro stavbu nové tvrzi v dolní části vesnice, na území tzv. Na Lavičkách.

Po roce 1529 pak byla postavena i dolní renesanční tvrz a později založen pivovar. Felix se po Albrechtově smrti roku 1554 stal jediným držitelem vsi a obec byla opět spojena. Obec patřila Kaplířům až do roku 1623. Ztratili ji díky konfiskacím kvůli účasti Adama Kaplíře ze Sulevic na stavovském povstání a bitvě na Bílé hoře

V roce 1615 postavil v Želechovicích jejich majitel Felix Častovec Kaplíř tvrz, kterou prodal Vchynským. I těm, podobně jako Kaplířům, byl majetek roku 1634 zkonfiskován. V té době již byla tvrz zbouraná. Želechovice pak až do roku 1850 patřily do teplického panství Aldringenovců.

Během třicetileté války byla obec silně zasažena epidemií cholery, která zdecimovala obyvatelsko a na krátký čas zůstaly Čížkovice bez osídlení. Roku 1623 koupil statek Čížkovice císařský rada Volf Ilburk z Vřesovic, který jej postoupil Marii Magdaleně rozené z Lobkovic, manželce Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Po její smrti roku 1633 odkázal Jan Rudolf Trčka Čížkovice nejvyššímu purkrabímu českému Adamu z Valdštejna.

V roce 1638 koupila Čížkovice spolu se statky Borčí a Košťálovem do dědičného vlastnictví za 83 578 zlatých rýnských Anežka rozená z Eberštejna, vdova po plukovníku Jiřím Waldemarovi z Varrensbachu, znovu provdaná za plukovníka Wernera z Palantu. Při švédském vpádu roku 1639 byly celé Čížkovice vypáleny a zpustošeny.

Roku 1655 po smrti své matky Anežky z Palantu zdědil obec hrabě Gustav Adolf z Varensbachu, který nechal dolní zpustlou tvrz přestavět na barokní trojkřídlý, jednopatrový zámek. K přestavbě došlo patrně v letech 1658 až 1665. Šlo o první samostatné dílo Giulia Broggia, který se zde roku 1658 i oženil a zůstal zde bydlet.

Přestavěný zámek byla trojkřídlá jednopatrová barokní stavba s mírně vystupujícím rizalitem, v němž je hlavní portál v pilastrové edikule s rozeklanou římsou. V přízemí se zachovaly ještě původní valené barokní klenby s lunetami. Bývalý hlavní sál a další místnosti mají jednak raně barokní štukovou výzdobu stropu a jednak výzdobu pocházející z 19. století V zámku se zachovaly i zbytky tvrze – východní armované nároží příjezdové a severní strany. Guilio Broggio zahájil také přestavbu kostela, ale do barokní podoby se zvonicí ji dokončil až jeho syn Ottavio, který se v Čížkovicích narodil.

V čížkovickém kostele sv. Jakuba je k vidění obraz zobrazující šlechtické donátory hraběte z Varensbachu s manželkou - v ruce držící model nového budoucího kostela. Pohled na kostel a náves se zámkem je zobrazen na Mánesově obraze z poloviny 19. století ve své původní podobě před poslední přestavbou z 50. let 19. století.

Děti druhé manželky Gustava Adolfa z Varrensbachu pak Čížkovice prodaly roku 1692 zpátky klášteru sv. Jiří a tak se obec vrátila svému nejstaršímu majiteli. Zámek se stal letním sídlem abatyší a byl proto nově upraven. Byl obehnán vysokou zdí, na níž byly umístěny rokokové vázy a byl při něm založen park.

Během druhé poloviny 18.století za tzv. bramborové války v letech 1778 až 1779 o dědictví bavorské bylo v Čížkovicích hlavní ležení pruských vojsk. Štáb pruské části armády pod velením prince Jindřicha Pruského sídlil v budově fary v sousedství kostela.

Když byl klášter za vlády císaře Josefa II. roku 1782 sekularizován, obec připadla náboženskému fondu. V roce 1819 ji pak ve veřejné dražbě koupil za 20 600 zlatých Josef Glaserfeld, který nechal zámek opět výrazně přestavět v empírovém stylu. Tento majitel daroval rovněž židovskékomunitě pozemek k založení židovského hřbitovav obci.

3. června 1838 se na čížkovickém zámku narodil Moritz Thausing, německy píšící spisovatel. Thausing studoval na univerzitě v Praze, Vídni a Mnichově obory dějiny a germánská filologie. Roku 1873 se stal profesorem teorie umění na vídeňské univerzitě. Thausing spáchal sebevraždu 14. srpna 1884 v Litoměřicích.

První železniční trať procházející Čížkovicemi Lovosice-Libochovice byla otevřena 22. října. Trať z Čížkovic do Obrnic pak byla zprovozněna 19. prosince 1898.

Zámek je sídlem Domova důchodců, široké veřejnosti jsou přístupné pouze exteriéry zámku.



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz