Zámek Červené Janovice

Popis místa

Barokní zámek ze 16. století Červené Janovice stojí ve stejnojmenné obci nedaleko středočeské Kutné Hory. Původně se jednalo o renesanční tvrz. Prvotní název zámku byl jen Janovice, přívlastek Červené získal až po roce 1715. Od roku 2002 je zámek v soukromém vlastnictví a pro veřejnost je nepřístupný.

285 42, Červené Janovice
Telefon: Nevyplněno
E-mail: Nevyplněno
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

Zámek v Červených Janovicích byl původně gotickou tvrzí, jejíž pozůstatky jsou i dnes patrné v západním křídle zámku. Zámek sloužil dlouhá léta jako panské sídlo, tuto funkci ale ztratil, když panství získalo město Kutná Hora a proměnilo zámek na kanceláře a byty panských úředníků.

Zámek má čtvercový půdorys s nádvořím, v blízkosti severní strany zámku můžeme nalézt zbytky příkopu tvrze, stojící na tomto území ve 14.století.

Využíván byl jako administrativní budova, špitál, pivovar a lihovar. Později také jako hospoda a sloužil jako byty.

Rozsáhlé plány ze 70. let 20. století, které jej měly změnit v kulturně-společenské centrum, se bohužel neuskutečnily.

Více informací

Historie zámku v Červených Janovicích sahá do dob Karla IV., kdy tu v severozápadní části dnešní zámecké budovy stávala gotická tvrz obehnaná vodním příkopem. Z této stavební etapy ze zde zachovala podstatná část hmoty lomového zdiva, portál v dnešním sklepení, tři gotické arkády, nyní zazděné a zbytky kleneb přilehlých místností.

Před budovou tvrze směrem k východu bylo již tehdy nádvoří, do něhož se tvrz otvírala zmíněnou arkádou. Z původní tvrze pocházejí i zbytky příkopu, zachované hlavně na jižní a severní straně zámku.

Po připojení Janovic ke Kutné Hoře pozbyl zámek svou rezidenční funkci, nadále sloužil jako kanceláře a byty úředníků lesnické správy. V části zámku byl zřízen pivovar se sladovnou, jehož provoz město zrušilo r. 1900 a započalo s rozprodejem polí patřících k zámku.

Tou dobou byla zámecká budova ve velmi špatném stavu, poněvadž kromě nejnutnějších udržovacích prací se město o zámek téměř nestaralo. Vlivem toho muselo být kol. r. 1918 sneseno severovýchodní nároží a přestavěno severní a východní křídlo, přičemž zmizel jejich barokní ráz.

Dne 20. 6. 1921 Koupili zámek za 170 000 korun Karel a Markéta Wolfovi a Rudolf Čížek z Petrovic, kteří započali s postupným zobytňováním.

V r. 1944 koupil zámek Leopold Syrovátka se záměrem vybudovat zde penzion. R. 1947 nechal od akademického malíře Rudolfa Adámka vymalovat klenutý strop malého sálu v přízemí. Z těchto let pochází také kašna uprostřed nádvoří a v příkopu a kamenné ohrazení mostu s mohutnými sokly u vstupu. Pravý sokl zůstal navždy prázdný, na levém stojí lev.

R. 1948 převzal zámek Národní Výbor. Do pol. 80. l. byly v zámku umístěny byty, místní lidová knihovna, doktorská ordinace a pohostinství. Po pol. 80. l. měla být zahájena úprava objektu na školu v přírodě pro obvodní školskou správu Praha 10. Z tohoto podniku sešlo a do pol. 90. l. sloužil velký sál v přízemí jako pohostinství.

Poté zůstal zámek zcela nevyužit až jej r. 2002 koupil Richard Cortés, nechal nově zavést elektřinu a vodu do prvního patra západního a části jižního křídla.

Několik let zajišťoval nejnutnější udržovací práce a v současnosti nabízí chátrající zámek k prodeji.

Čabeličtí ze Soutic První zmínka o tomto rodu pochází již ze 14. století, kdy ve vsi Soutice, nedaleko Zruče nad Sázavou seděl Mojk ze Soutic. První kdo se nazýval přídomkem Čabelický byl ale až kolem roku 1390 Hroch ze Soutic.
Páni z Říčan Předkem pánů z Říčan byl Petr ze Všechrom, který mezi lety 1260 – 1270 nechal vystavět Říčanský hrad. O hrad přichází během husitských válek. Hrad zůstává neobydlen a v 16. století zcela zpustl.
Stránovští ze Sovojovic Vladycký rod Stránovských ze Sovojovic se prvně objevuje v 15. století, kdy Jaroš ze Sovojovic získává hrad Stránov u Mladé Boleslavi. Jan byl přívržencem Jiřího z Poděbrad a podílel se v roce 1448 na obsazení Prahy.
Budovcové z Budova První zmínka o tomto vladyckém a nepříliš známém ani významném rodu pochází až z konce 14. století. Do povědomí se Bundovcové z Budova dostávají až díky Václavu Bundovcovi (1551 – 1621), který vystudoval v letech 1569 – 1571 universitu ve Wittenbergu a na protestantských universitách v Německu, Nizozemí, Francii a Anglii strávil 12 let.
Chlumové z Chlumu Tento vladycký rod pocházel z Mladoboleslavska, kde je připomínán předek rodu Mstidruh, který byl v letech 1220 – 1240 purkrabím Pražského hradu. Toto jméno bylo v tomto rodu velmi oblíbené a tak se s dalším Mstidruhem setkáváme v druhé polovině 13. století. Tentokráte se jednalo královského komorníka a pražského purkrabího.
Kolowratové z Kolowrat Nejstarším známým předkem Kolowratů byl Albrecht z Kolowrat, žijící kolem roku 1347. Z jejich erbu se dá usuzovat, že se odštěpili od velkého rodu Janoviců. Albrechtovi potomci, rod dále štěpili a zakládali samostatné odnože, které se nazývaly podle svých rodových sídel.