Státní zámek Červená Lhota

Přestože novorenesanční zámek Červená Lhota nenabídne návštěvníkům takovou masu architektury jako například hrad Pernštejn, je díky umístění stavby v jedinečném prostředí vodního jezera naprosto výjimečný. Právě zdejší atmosféra přenese návštěvníka do jiné doby.

Na místě současného renesančního zámku stávala starší tvrz, kterou historikové datují do 14. století. Nejspíše s rozvojem rybníkářství v tomto regionu vzniklo přehrazením potoka jezero se žulovým ostrohem. Ten byl postupně odtěžen a vznikl tak ostrov, který byl původně spojen se břehem jednoduchým dřevěným mostkem.

Když se v roce 1530 stali majiteli zdejšího panství rytíří Kábové z Rybňan, nechali starší gotickou čtvrť přestavět a vznikl zámeček. Jeho tehdejší podoba se však od té dnešní lišila, protože stavba prošla stavebními úpravami ještě v polovině 19. století, kdy přibyly novogotické prvky.

Rod Kábů z Rybňan se panství a zámku Červená Lhota vzdal na konci 16. století. Po nich se na Červenou Lhotu stěhují příslušníci rodu Růtů z Dírné. Po bitvě na Bílé hoře je jim pro jejich utrakvistickou víru panství v rámci majetkových konfiskací nekatolické šlechty zabaveno.

Barokní prvky této stavby vznikly v druhé polovině 17. století, kdy byl zámek v majetku rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Na přelomu 17. a 18. století opět zámek mění svého majitele, tím se stávají Windischgrätzové, po nich jej mají v majetku až do roku 1945 německá knížata z rodiny Schönburg-Hartenstein. Právě z této doby pochází sbírka orientálních koberců vystavená v rámci zámecké expozice. Díky pečlivosti sběratelů z tohoto rodu se na zámku dochovala i mnohá další díla, a to nejen orientální. Rodu Schönburg-Hartenstein byl zámek zabaven v roce 1945. Důvodem byla skutečnost, že se rod hlásil k rakouskému občanství.

V novodobé historii zámku několikrát hrozilo, že přestane sloužit jako turistická atrakce. Například po roce 1948 se uvažovalo o tom, že v jeho prostorách vznikne ozdravovna ministerstva zemědělství. Přesto patří Červená Lhota dodnes k nejvyhledávanějším cílům turistů.

Svou současnou tvář získala stavba teprve na samém počátku 20. století. Při úpravách byly z fasády odstraněny některé novogotické prvky, které byly nahrazeny prvky novorenesančními. Pod touto přestavbou je podepsán architekt Humbert Walcher z Moltheimu, který stojí i za úpravami jindřichohradeckého hradu.

Ačkoliv existuje několik teorií, proč získal zámek svou sytou červenou barvu, pohybují se tyto příběhy v oblasti fikce. V nedávné době byla vyvrácena teorie o tom, že pojmenování vychází z barvy střechy z pálených tašek. Jisté je, že poprvé se Červená Lhota zmiňuje jako červená až od počátku 17. století.

Nedaleko zámku se nachází kaple Nejsvětější Trojice, která vznikla v druhé polovině 16. století. Jedná se o prostou renesanční kapli, která dodnes slouží jako římskokatolický kostel.

Seznam majitelů zámku Červená Lhota:

• rod Kábů z Rybňan (1530– 1597)
• Vilém Slavata z Chlumu (1641–1693)
• rod Windischgrätzů (1693–1820)
• rod Schönburg-Hartenstein (1835–1945)

Významné události a změny vlastníků zámku Červená Lhota:

• před 1530 - Doložen jako majitel tvrze ve Lhotě Diviš Boubínský z Újezda.
• Kolem 1530 - Lhotu zakoupila rytířská rodina Kábů z Rybňan.
• 1542–1555 - Jan Kába nechal starou tvrz renesančně přestavět podle projektu italského stavitele Honse Vlacha.
• 1557 - Založena zámecká kaple Nejsvětější Trojice.
• 1597 - Novou Lhotu kupil Vilém Růt z Dírné, čímž došlo k scelení panství Dírná a Deštná.  
• 1602 - Poprvé se v pramenech objevilo označení Červená Lhota, vycházející z nové barvy omítky tvrze.
• 1621 - Červená Lhota byla Růtům jako utrakvistům konfiskována a byla obsazena císařským rytmistrem Antoniem Brucciem. Za jeho působení došlo k velkému rozkvětu lázní v Deštné.
• 1641 - Lhotu koupil Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, nejvyšší kancléř Království českého a majitel panství hradeckého.
• 1658–1678 - Stavební úpravy proměnily někdejší tvrz v barokní zámeček užívaný jako letohrádek. Na náročné výzdobě interiérů nově koncipovaného prvního patra se podíleli i I. Cometta a G. G. Tencalla.
• 1693 - Slavatové vymřeli po meči a zámek sňatkem přešel do držení rodu Windischgrätzů.
• 1774 - Velký požár zničil zámecké hospodářské budovy i skladovanou úrodu. Zámek zůstal ohněm nedotčen.
• 1820 - Panství koupil Jakub Veith.
• 1835 - Červenou Lhotu koupil Heinrich Eduard Schönburg
• 1841–1863 - Probíhala neogotická přestavba zámku podle projektu stavitelů J. Schaffera a J. Kocába.
• 1901 - Na návrší nad rybníkem byl založen anglický park.
• 1902–1910 - Zámek byl přestavěn v neorenesančním slohu za účasti architekta Humberta Walchera z Moltheimu.
• 1934 - Na Červené Lhotě byla vybudována hrobka rodiny Schönburg.
• 1945 - Zámek byl konfiskován na základě rakouské národnosti rodiny Schönburg.
• 1946 - Na zámku byla umístěna dětská ozdravovna.
• 1947 - Zámek převzala do správy Národní kulturní komise.
• 1949 - Zámek byl zpřístupněn veřejnosti.

Zámek je od dubna do října přístupný o státních svátcích. V případě, že tyto svátky připadnou na pondělí, je zámek také přístupný a zavírací den se ruší a nepřesouvá se na jiné dny.