Zámek Bynovec - Kultura.cz

Popis místa

Zámek Bynovec se nacházel ve stejnojmenné obci v okrese Děčín. Byl postaven začátkem 17. století a díky rozvoji cestovního ruchu v oblasti se stal velmi významným. Zámek však roku 1790 vyhořel a později byla většina zámku zbourána. V součastnosti stojí na místě zámku úřednická budova.

405 02, Bynovec
Telefon: Nevyplněno
E-mail: Nevyplněno
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

Bynovec stojí na náhorní planině nad pravým břehem Labe, asi 8 km severovýchodně od Děčína. V obci končí zelená turistická značka z Děčína. Ze silnice I/13 je dosažitelná odbočením na silnici III. třídy směrem na Janov v Ludvíkovicích, zámek stojí na křižovatce se silnicí na Labskou Stráň.

Jedná se o patrovou budovu obdélného půdorysu s nízkou sedlovou střechou, v současné době s pozdně empírovými prvky na fasádě.

Obec Bynovec se prvně připomíná roku 1543, původ názvu je odvozován od Rudolfa z Bünau, který koupil děčínské panství v roce 1534. Bynovec se stal postupně centrem malého panství, které počátkem 18. století držel knížecí rod Clary-Aldringenů. Hlavní středisko panství tvořil bynovický barokní zámek s dvorem a pivovarem.

Zámek byl postaven v letech 1703 - 1709, postavit jej dal patrně František Karel Clary-Aldringen. Šlo o letní sídlo s jedním křídlem, se středním tříosým rizalitem, vystupujícím nad střechu. Roku 1722 je zámek popisován jako kamenná stavba, ozdobená nad hlavním vchodem rodovými znaky. Součástí zámku byla klenutá kaple, velká společenská místnost (sál) a další místnosti. Před zámkem byla okrasná zahrada s fontánou.

Roku 1791 zámek vyhořel poté, co blesk zasáhl sousední dvůr a oheň se rozšířil i na okolní budovy. Zámek byl ale rychle obnoven, roku 1833 se připomíná znovu. Podle nákresu z roku 1841 měl zámek podobu jednopatrové obdélné budovy se zvýšeným podkrovím nad hlavním vchodem. Clary-Aldringenové v té době uvažovali o výstavbě nového letního sídla, zachovaly se i dva architektonické návrhy, stavba nového sídla ale nakonec nebyla realizována.

Roku 1846 byl zámek částečně stržen (po poškození požárem). Na jeho místě byl vystavěn nový panský úřad, v kterém od roku 1850 sídlila Claryjská lesní správa a finanční úřad.

Z dřívějšího zámeckého areálu se zachovala patrová budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou, obdélnými okny a portálem (č. p. 94). Místnosti v patře jsou plochostropé, stejně jako vstupní chodba a schodiště. Některé místnosti v přízemí jsou valeně klenuté, s lunetami. Dále se zachovala bývalá úřednická patrová budova, vybíhající na severní a jižní straně do trojúhelníkových klasicistních štítů, sloužící jako ZDŠ (č. p. 95). Přízemí má okna a vstup uzavřeny půlkruhovitě, okna v patře jsou obdélníková. Na východní straně zachovány části parkové ohradní zdi s letopočtem 1806 na jednom z kvádrů.

Zámecká budova slouží jako úřednická, veřejnosti tedy přístupná. Exteriéry zámku jsou volně přístupné.

Podobná místa