Státní zámek Bučovice

Popis místa

Renesanční zámek Bučovice leží východně od Slavkova u Brna. Postavit ho nechal v letech 1575 až 1585 Jan Šembera z Boskovic. Jeho rod patřil v té době k nejbohatším na Moravě. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámku nejde o přestavbu staršího sídla, ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu "palazzo in fortezza" a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Zámek se dodnes dochoval téměř v takové formě, jakou si Jan Šembera vysnil.

Zámek, 685 01, Bučovice
Telefon: +420 517 383 135
E-mail: buriankova.jana@npu.cz
Web: http://www.zamek-bucovice.cz

Naplánovat trasu

Jan Šembera Černohorský v mládí studoval v Itálii a jeho snem bylo vybudovat své feudální sídlo po vzoru italské renesance. Věnoval tomu celý život a záměr se mu podařilo uskutečnit téměř naplno. Pro stavbu svého zámku získal Pietra Gabriho, severoitalského kamenického mistra žijícího v Brně. Plány vytvořil umělec Jacob Strada.

Prostorný zámecký dvůr je ze tří stran obklopen dvoupatrovými arkádami se sloupy s řeckými i římskými hlavicemi, kterých je zde celkem 96. Uprostřed stojí manýristická kašna z roku 1637.

Ze stejného roku se dochoval i zámecký inventář, ve kterém je zaznamenáno bohaté vnitřní vybavení zámku, včetně pozlacených postelí, orientálních koberců nebo psacích stolů se stříbrnými obrazy. Vybavení celkově ladilo s architekturou zámku.

Rod Šemberů vymřel po meči a jeho dvě dcery Anna a Kateřina se vdaly za bratry Karla a Maxmiliána Lichtenštejna. Za jejich éry byl zámek částečně barokně upraven.

Od roku 1681 byl zámek administrativním centrem a od roku 1722 zde sídlila centrální lichtenštejnská účtárna. Díky tomu se zámek vyhnul větším přestavbám a dochoval se v duchu záměru pozoruhodné osobnosti Jana Šembery. K zámku patří i dodnes udržovaná renesanční zahrada.

Více informací

Stavbu si objednal a financoval vzdělaný pan Jan Šembera Černohorzámekský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Vystudoval v Itálii a Vídni, honosil se vysokými dvorskými tituly, ale znám byl především jako milovník světských radovánek, znalec koní, excelentní jezdec a velký příznivec umění.

Vzdělání a bohatství mu umožnilo nejen stavbu, ale i výzdobu zámku objednat u prvotřídních umělců, takže celý čtyřkřídlý zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou skvěle reprezentoval postavení rodu i pana Jana Šembery.

S jeho obrazkrásnou dcerou Kateřinou vyženil panství Maxmilián z Lichtensteina. Za něho byla v letech 1635-37 na nádvoří umístěna nádherná manýristická kamenná kašna, provedená Petrem Maternou podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally a přistavěny 4 rohové věže s kovovými "lucernami". Ty však pro velkou tíhu musely být s věží postupně sejmuty. Obrannou kvalitu prokázala stavba v roce 1645, kdy ji hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů ubránila proti početnému švédskému oddílu.

Od roku 1681 přestal zámek sloužit pobytu panstva a stal se administrativním centrem panství a od roku 1720 sídlem centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesační charakter.

	Otvírací dny	Čas
Duben, Říjen	So + Ne + Sv	10:00 - 16:00
Květen, Červen, Září	Út - Ne	10:00 - 16:00
Červenec, Srpen	Út - Ne	10:00 - 16:30