Zámek Bludov - Kultura.cz

Popis místa

Stavba v barokním stylu, doplněná renesančními prvky, je středem kultury v obci Bludov v okrese Šumperk. Původní tvrz byla v pobělohorské době přestavěna na pozdně renesanční zámek, kterému se později dostalo barokní úpravy. Zámek bude nažvdy pevně spjat s rodem Žerotínů, kteří zde měli své poslední sídlo a potomci posledního pána ze Žerotína Karla Emanuela zde žijí dodnes. Na zámku se konají nejrůznější kulturní akce, je možné se zde ubytovat nebo uspořádat svatbu.

8. května, 789 61, Bludov
Telefon: +420 583 238 848
E-mail: info@zamekbludov.cz
Web: http://www.zamekbludov.cz/index.html

Naplánovat trasu

Bludovský zámek se nachází přibližně uprostřed obce při nejrušnější křižovatce Mohelnice – Šumperk – Hradec Králové. Před zámkem, při silnici na Mohelnici, je parkoviště.

Část zámku je ze 17. stol. a dnešní podobu ve tvaru písmene U zámek získal počátkem 18. stol. Při posledních stavebních úpravách v polovině 19. stol. byla část půdních prostor jižního křídla přeměněna na novogotickou síň, někdy uváděnou jako kapli.

Zámek je trojkřídlý jednopatrový převážně v pozdně renesančním slohu. Čelní, střední křídlo je po stranách ukončeno nárožními věžičkami, uprostřed s průjezdem vedoucím do dvora, s portálem s půlkruhovým záklenkem a na straně obrácené do nádvoří s arkádami. Prostory v přízemí zaklenuty valeně s výsečemi, křížovými a lunetovými klenbami, patro je plochostropé.

Zámek obklopuje bývalý anglický park. Při křižovatce u zámku stojí památná lípa stará 300 let.

Od roku 1710 až do současnosti je zámek Bludov v majetku šlechtického rodu Žerotínů. V roce 1802 se stal i jejich hlavním sídelním místem.

Interiér

Většina cenných mobiliářů souvisejících se Žerotíny (obrazárna, sbírka zbraní, knihovna) byla ve druhé polovině 20. století převezena na zámek ve Velkých Losinách. V jižním křídle se dosud zachovaly původní renesanční stropy s bohatou štukovou výzdobou.

Více informací

Poté, co byl za česko–uherských válek v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století zcela zničen bludovský hrad, sídlili noví majitelé Bludova – Žerotínové – v Šumperku.

Až ve druhé polovině 16. století vznikla v Bludově renesanční tvrz, poprvé připomínaná r. 1613. Stavitele tvrze neznáme, mohl jím však být Jan z Boskovic, jenž Bludov koupil r. 1573. R. 1622 získal bludovské panství jako pobělohorský konfiskát Kryštof Pavel Lichtenštejn – Kastelkorn, který místní tvrz po r. 1624 přestavěl na renesanční zámek.

Ještě r. 1708 zámek rozšířil další z rodu Lichtenštejn – Kastelkornů, František Antonín. Již o dva roky později prodal František Antonín Lichtenštejn – Kastelkorn bludovské panství se zámkem hraběti Janu Jáchymovi ze Žerotína.

Se Žerotíny pojí bludovský zámek navždy pevné pouto, protože poté, co tento významný panský rod od druhé poloviny 18. století postupně zchudl a byl nucen rozprodat své statky, stal se Bludov jeho jedinou a poslední rezidencí. Hrabětem Karlem Emanuelem vymřeli r. 1934 Žerotínové po meči. Ženským příslušnicím rodu byl majetek zkonfiskován r. 1945. Dnes patří bludovský zámek několika různým majitelům.

Žerotínové (též Zierotinové) byli jedním z významných českých a moravských šlechtických rodů. Původem stará moravská vladycká rodina byla roku 1478 povýšena do panského stavu a v roce 1706 císařem Josefem I. do říšského hraběcího stavu (pro země Koruny české potvrzen 1712). Jejich původ se odvozuje od Bluda z Bludova, který byl makraběcím purkrabím v Přerově. Psal se podle vsi Bludov, kterou založil přibližně 4 km jihozapadně od města Šumperk. Tuto ves a zdejší panství Zierotinové několikrát ztratili, ale vždy ji znovu získali do svého vlastnictví, a zdejší zámek zůstal sídlem rodu až do 20. století. Svého zenitu rod dosáhl na přelomu 16. a 17. století v osobách bratranců Karla st. a Ladislava Velena, vůdčích osobností moravských protestantů. Posledním mužským členem rodu byl Ladislav ze Zierotina (1912–1985).

NEJVÝZNAMĚJŠÍ PŘÍSLUŠNÍCI RODU

Karel starší ze Zierotina (1564–1636)

Ladislav Velen ze Zierotina (1579–1638). Oba působili aktivně na straně stavů v době stavovského povstání. Ladislav Velen v mládí procestoval celou Evropu; studoval v Basileji. Žil plným životem renesančního šlechtice-kavalíra, přičemž jej náboženské a politické problémy míjely. V té době vlastnil Moravskou Třebovou a město i zámek se na přelomu 16. a 17. století staly střediskem vzdělanosti. Obklopil se tu lékaři, astronomy, přírodovědci, alchymisty aj. V době povstání se však postavil do čela odboje moravských stavů a byl zvolen zemským hejtmanem. Po prohrané bitvě na Bílé hoře odešel do Uher a patřil k hlavním představitelům české emigrace.

Jan Ludvík ze Žerotína

Jan Karel ze Zierotina (1719–1776) byl „directeur des spectacles“ pruského krále
Friedricha II. a přítel Johanna Sebastiana Bacha.

František Josef ze Zierotina (1772–1845) byl významným moravským hospodářským činitelem a předsedou Hospodářské společnosti moravské a slezské.

Karel Emanuel ze Zierotina (1850–1934) byl v letech 1900 až 1906 moravským hejtmanem a poté dědičným členem Panské sněmovny.

Bernard ze Zierotina (†1665) majitel stavovského panství Falkenberg

František Ludvík ze Zierotina (†1731) majitel stavovského panství Falkenberg

POVĚSTI

Také Zierotinové měli svou Bílou paní, která se zjevovala na zámcích ve Velkých Losinách a v Bludově. Na Velkých Losinách se vypráví pověst o Meluzíně, která měla děti s jedním ze Zierotinů, ale poté, co v lázni odhalil její původ, proměnila se v meluzínu a odletěla.

Zajímavý je i mytický původ Zierotinů z Rurikovců, který je zmiňován v dobové literatuře i v císařských nobilitačních patentech a na který odkazuje i knížecí koruna a plášť v erbu. Tato historie tvrdí, že Zierotinové jsou potomky sv. Vladimíra I. Kyjevského a Anny Porfyrogennety, když jeden ze synů jménem Oleg utekl před bratrovražednou válkou na Moravu.