Zámek Bílovec

První písemné zprávy o Bílovci pocházejí již z počátku 14. století, kdy zde stávalo opevnění střežící křižovatku obchodních cest. Během 16. století si opevněné šlechtické sídlo drželi páni z Fulštejna a po nich Bernhard Pražma, který nechal zámek renesančně přestavět.

Pražmové se však aktivně zúčastnili stavovského povstání, proto jim byl zámek zkonfiskován a byl převeden na pány z Choltic. Rod Sedlických z Choltic nechal v 18. století zámek upravit do barokní podoby a zbudoval u něj okrasnou zahradou ve francouzském stylu.

Sedličtí spravovali Bílovec až do roku 1945, kdy zámek kompletně vyhořel. Následovala 35 let trvající rekonstrukce, na jejímž konci sem měly být umístěny sbírky muzea v Novém Jičíně.

V roce 1997 byl však zámek poškozen povodněmi. V současné době se zámek otevírá veřejnosti a prohlídka zahrnuje i návštěvu úžasného prostoru bývalé zámecké kaple sv. Hyacintha, která přestála požár v roce 1945.

Významné osobnosti:

• Václav Karel I. Sedlnický z Choltic - Prvorozený syn barona Františka Karla Bohuslava Sedlnického z Choltic a Heleny Barbary Sak von Bohuniowic. (Přesné datum jeho narození není známo. Bylo to někdy kolem roku 1690 ). Byl členem tajné rady a apelačního soudu v Praze. Po požáru bíloveckého zámku v roce 1729 se ujal obnovy rodinného sídla. Barokní přestavba na které se také velkou měrou podílel věhlasný krnovský stavitel Georg Friedrich Gans, probíhala v letech 1732 – 1736. Bylo strženo západní křídlo zámku a tím dostala budova otevřenou trojkřídlou dispozici, kterou má v podstatě dodnes. K osobě barona Václava Karla I. známého u prostého lidu jako baron „Luši“ se váže pověst o zastřelené služebné Bětě, která údajně i dnes bloudí rozlehlými komnatami bíloveckého zámku jako bílá paní s nožem v ruce. Skutečnost je, ale úplně opačná. Nebyl to podivín jak nám říká stará pověst, ale velice svědomitý šlechtic, který řídil bílovecké panství celých 45 let ( 1732 -1776). Roku 1757 se baron Václav Karel I. postaral o to, aby byl zámek zapsán do katastru Velkých Albrechtic. Zemřel bez potomků 1. června 1776 v Trenčíně. Celé panství a zámek připadlo dle poslední vůle jeho synovci Mikuláši Karlu Janovi 27. května 1777.

• Mikuláš Karel Jan Sedlnický z Choltic - Narodil se 5. prosince 1723 v Brně jako jediný syn barona Fantiška Viléma Sedlnického z Choltic a Juliany Wilhelmíny svobodné paní z Kalkreuthu. Již v ranném věku vstoupil do armády. Pod Rakouským praporem se účastnil Války o dědictví rakouské 1740- 1748. Po roce 1764 vstoupil do služeb polského krále Stanisława II. Augusta Poniatowského. 10. října 1774 se ve Waršavě oženil s mladou a krásnou šlechtičnou Annou Marii von Szubalsky. Smrt jeho bezděteného strýce Václava Karla Sedlnického 1.6.1776 ukončila slibně se rozvíjející vojenskou kariéru. V květnu 1777 opouští rodina Mikuláše Karla Sedlnického z Choltic – plukovníka polské královské gardy Waršavu, aby se ujal správy zděděného bíloveckého panství. Dokončil přestavbu bíloveckého zámku, kterou započal jeho strýc. Zemřel náhle 21. září 1790 stižen záchvatem mrtvice. Vdova Anna Marie Sedlnická se 14. června 1798 v Olomouci znovu provdala za plukovníka císařsko-královské armády barona Antona von Revay. Zemřela v úctyhodném věku 93 let ve Vídni.

• Baron František Karel Sedlnický z Choltic - Narodil se 28. září 1779 v Opavě jako nejmladší syn Mikuláše Sedlnického z Choltic a Anny Marie von Szubalsky. Od ranného mládí sloužil v císařsko - královské armádě. Svojí vojenskou kariéru nastoupil u husarského pluku číslo 1. Esterházy. Pod praporem husarského pluku číslo 5. Carl Ott von Batorkéz se 27. dubna 1799 aktivně zapojil do bitvy u Cassana v Lombardii. V jedné ze šarvátek proti francouzským vojskům Napoleona Bonaparta byl těžce raněn do prsou.
  V Itálii také zřejmě poznal svojí budoucí manželku Annu, dceru velícího polního maršála Michaela von Fröhlich ( Do roku 1814 potom zastával funkci velitel olomoucké pevnosti ). Manželství s baronkou Annou zůstalo bezdětné. V roce 1810 se nechal deaktivovat z vojenské služby a vrací se do Bílovce. Se starším bratrem Carlem Michaelem si rozdělili zděděné panství bílovecké. František získal Výškovice u Bílovce kde o rok později nechal pro sebe a svojí manželku vystavět malý empírový zámeček. Bohužel rodinné štěstí netrvalo dlouho, mladá baronka Anna Sedlnitzky von Chltitz zemřela náhle v polovině roku 1812. František Sedlnický se již znovu neoženil. Krátce před svou smrtí 14. řijna 1851, odkázal panství spolu se zámkem synovci Moritzi Sedlnickému z Choltic a na Bílovci.

• Václav Karel II. František Seraf Jan Nepomuk Sedlnický z Choltic - Nejstarší syn Mikuláše Karla Sedlnického a Anny Marie von Szubalsky přišel na svět 26. září 1775 v Opavě. 28. února 1802 se oženil s Amalií de Pino von Friedenthal. Stal se zakladatelem tzv. „starší linie“ rodu. V roce 1803 bylo bílovecké panství rozděleno mezi tři bratry, Václav Karel II. získal do svého vlastnictví panství a zámek Šumbark na Těšínsku, který nechal přestavět v klasicistním slohu. Ve svých 40 letech složil úspěšně právnicé zkoušky. V letech 1819 – 1823 zastávál funkci hlavního daňového revizora. Roku 1821 prodal panství Šumbark a zakoupil pro svojí početnou rodinu zámek a panství Jezdkovice na Opavsku. Největšího životního úspěchu dosáhl v roce 1833 kdy byl jmenován prezdentem Zemského soudu v Opavě. Zemřel náhle 12. listopadu 1838 stižen prudkým záchvatem mozkové mrtvice.

• Hrabě Stanislav Zdenko Sedlnitzky von Choltitz - Narodil se 11. září 1836 v Lipníku nad Bečvou jako prvorozený syn barona Moritze Sednického z Choltic (majitel panství Bílovec a Výškovice ) a Anny Karolíny Burgaller. Od smrti své matky ( † 3.4.1837 ) vyrůstal v Halíči. Po studiích gymnázia v letch 1847 – 1854 se stavá posluchačem Vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě ( Adelige Militär-Schule oder Akademie zur Wienerischen Neustadt, založena r.1752 Marií Terezií). Roku 1856 byl povýšen do hodnosti nadporučíka hulánského pluku číslo 1. O tři roky později se účastnil tažení rakouské armády do Italie. Při jedné z bojových akcí byl těžce raněn. Když vypukla nová válka mezi Rakouskem a Pruskem je roku 1866 znovu povolán do aktivní služby v hodnosti majora. Po válce je už definitivně odvelen do civilu. Věnuje se správě bíloveckého panství a rozvoji lesního hospodářství, jeho otec Moritz si ponechává panství Výškovice. V letech 1870-1902 člen zemské školní rady ,1881 rytířem řádu železné koruny,1886 víceprezident slezské správy lesního hospodářství, 1898 rytíř Leopoldova řádu,1903 byl jmenován tajným radou. Roku 1908 byl císařem Františkem Josefem I. povýšen do hraběcího stavu. V roce 1912 dědičný člen horní (panské) komory parlamentu Rakousko-Uherska. Více jak 40 let byl aktivním členem Německé strany středního velkostatku. Umírá 10.1.1913 v Opavě, ostatky hraběte Zdenka Sedlnického z Choltic byly převezeny do rodiné hrobky ve Velkých Albrechticícch.