Zámek Benátky nad Jizerou

Popis místa

Prakticky v centru Benátek nad Jizerou se nachází zámek, v němž se prolíná několik uměleckých směrů najednou. Natáčelo se zde několik seriálů a filmů, jako třeba Vyprávěj nebo Petrolejové lampy. Toto reprezentativní bývalé šlechtické sídlo je díky své poloze snadno dostupné, a může se tak stát velmi příjemným cílem vaší cesty. V budově zámku navíc najdete i muzeum hraček a muzeum Benátek, mapující historii města a zámku samotného.

Zámek, 294 71, Benátky nad Jizerou
Telefon: +420 326 316 682
E-mail: muzeum@benatky.cz
Web: http://www.benatky.cz/omeste/pamatky/zamek.php

Naplánovat trasu

V okolí zámku je množství atraktivit, které můžete navštívit, např. zřícenina hradu Dražice, zábavní park Mirakulum v blízkých Milovicích. Můžete se také vydat po širokém okolí naučnou stezkou nazvanou Krajinou Rudolfa II.

Dostupnost:

pěšky – od centra města je zámek vzdálen necelý kilometr
na kole – od centra města je zámek vzdálen necelý kilometr
autem – zaparkovat můžete na Husově náměstí a odtud necelých 300 m pěšky k zámku
autobusem – místní autobusy, zastávka Benátky nad Jizerou, Husovo náměstí

Výstavba renesančního zámku započala pravděpodobně roku 1525. Byl postaven za účelem nahrazení původního sídla Fridricha z Donína, kterým byl dražický hrad, za reprezentativnější a šlechtě více vyhovující objekt. Během 16. století probíhaly na zámku průběžně různé stavební a umělecké úpravy, díky nimž získal například zdobenou fasádu.

Rod Donínů byl pro Benátky velkým přínosem, neboť zveleboval nejen svůj zámek, ale i město samotné. Roku 1599 prodávají Donínové zámek Rudolfovi II. Ještě téhož roku je císařem nabídnut jako nové zázemí pro astronoma a alchymistu Tycha Braha, který přijal jeho pozvání do Čech. Přestěhoval si sem svou knihovnu a zřídil novou alchymistickou dílnu a observatoř, v níž pracoval společně se svým asistentem Janem Keplerem.

Za třicetileté války bylo město i se zámkem několikrát zpustošeno. Rozsáhlými stavebními úpravami si zámek pak prošel za Jana z Werthu, který nechal ke stávající budově zámku přistavět barokní křídlo. Postaveny byly také hospodářské budovy a celý areál, ve kterém se nachází i kostel, byl obehnán zdí se třemi vstupy. Roku 1656 byl zámek značně poničen požárem. Tou dobou byl kraj navíc stižen morem, jemuž podlehla velká část obyvatelstva.

Na konci 17. století má zámek nového majitele. Tím se stal Arnošt Bohumír ze Schützenu. Hrabě přestavěl zámek do podoby, v jaké jej vlastně známe dnes. Spojil obě křídla – renesanční a barokní – a vystavěl křídlo třetí, které bylo navíc spojeno s blízkým kostelem. Do zámeckého parku byla průběžně umisťována řada soch, ať už s mytologickou či přírodou inspirovanou symbolikou. V polovině 18. století byl do zahrady zasazen též pavilón a kašna.

Benátky později vyženil Leopold Felix Thun-Hohenstein, který si najal jako učitele hudby pro své děti mladého a tehdy ještě ne příliš známého Bedřicha Smetanu. Ten zde pobýval mezi léty 1844 až 1848 a složil tady svou první klavírní sonátu. V období, kdy zde tato rodina pobývala, byly provedeny poslední úpravy stavby. Stavební práce probíhaly hlavně v parku a okolo kostela, samotný interiér zámku byl pak luxusně vybaven.

Na konci 19. století přešlo vlastnictví objektu na vídeňskou banku Länderbank, která se však o objekt nestarala, a tak postupně pustl. Na lepší časy zámku nesvitlo, ani když jej později odkoupil rod Kinských, neboť i on jej nechal dál chátrat a navíc též rozprodal zámecký mobiliář.

Když koupilo objekt roku 1920 město, začalo se konečně s rozsáhlými opravami exteriéru i interiéru. Město si na zámku zřídilo úřad, v dalším patře pak muzeum. Obojí je zde dodnes, v současnosti navíc doplněno o soukromé muzeum hraček v nejnižším patře a slavnostní síň Tycha Braha a Bedřicha Smetany.