Letohrádek Hvězda

Oboru na Bílé hoře založil římský, český a uherský král Ferdinand I. již roku 1539. Jeho syn, arcivévoda Ferdinand, zde nechal v letech 1555 – 1558 vystavět letohrádek v renesančním slohu. Stavba podle vlastního arcivévodova návrhu spočívá na půdorysu šesticípé hvězdy, odtud poté získala i svůj název. Sám arcivévoda Ferdinand, později známý pod přízviskem Tyrolský, dohlížel na klid v Českém království po prvním odboji českých stavů v roce 1547 jakožto místodržící. Funkci zastával plných dvacet let. Vlastní stavbou a stavebním dozorem pověřil Ferdinand například Giovanniho Lucchese, Giovanniho M. Aostalliho či Bonifáce Wohlmuta. Poslední dva jmenovaní se mimo jiné podíleli již na stavbě letohrádku královny Anny, který nechal Ferdinand I. postavit pro svou ženu, matku arcivévody Ferdinanda Tyrolského, Annu Jagellonskou.

Letohrádek sloužil nejen k lovu a zábavě šlechty, ale taktéž k reprezentaci královského majestátu. Mimořádná štuková výzdoba prvního podlaží, čerpající především z motivů antických, je v oblasti střední Evropy unikátem. Horní dvě patra s velkou pravděpodobností zdobily tapiserie a fresky. Nástěnné malby se do dnešní dnů bohužel nedochovaly. Tato skutečnost je dána nejen častým poškozením stěn vodou, která protékala skrze původně mnohem vyšší konstrukci střechy, ale taktéž několikerým rabováním. Rozsáhlé poškození přinesly události následující po bitvě na Bílé hoře roku 1620 a taktéž propůjčení stavby armádě roku 1780. Z letohrádku Hvězda se stal sklad střelného prachu. Budova byla armádě odejmuta až roku 1874.

Jak již bylo naznačeno, letohrádek s oborou sloužily taktéž k lovu a zábavě. Slavnosti se konaly v nejvyšším patře Hvězdy, v hodovním sále, kde se až do dnešních dnů dochovala původní podlaha z glazovaných cihel. Naopak ve spodním patře, v suterénu stavby, se nalézal vinný sklep zásobující hodovní tabuli šlechty. Je možné, že Ferdinand Tyrolský zamýšlel umístit ve Hvězdě své umělecké sbírky, čemuž odpovídá i značný počet nik, půlkruhových výklenků ve stěnách k umístění soch a uměleckých předmětů.

K letohrádku dále přiléhalo hospodářské zázemí. Kuchyně se nacházela mimo vlastní objekt Hvězdy, aby nerušila panstvo hlukem a zápachem. Tento hospodářský komplex dnes využívá PNP jakožto moderní depozitář (tzv. Hájenka). Do dnešních dnů se naopak nedochovala míčovna, původně stojící u jihozápadního cípu zdi obklopující letohrádek.

Po vzniku ČSR byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu. První zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1948 - 1952 pod vedením Pavla Janáka. V prostorách Hvězdy byla následně umístěna expozice Muzea Aloise Jiráska. Další rekonstrukce proběhly ve dvou etapách mezi lety 1986 - 2000. Zpřístupnění renesanční architektonické a historické památky mimořádné kvality širokému okruhu návštěvníků z ČR i ze zahraničí bylo hlavním projektem PNP v rámci programu Praha 2000 - Evropské město kultury. Dne 25. května 2000 byl letohrádek opět otevřen veřejnosti. Pořádají se zde sezónní výstavy věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, vernisáže, koncerty, konference a pořady pro širokou veřejnost.

V prostorách Letohrádku Hvězda můžete shlédnout stálé expozice o stavebním vývoji letohrádku, model bitvy na Bílé hoře a předměty se symbolem hvězdy.

Pořádají se zde také sezónní výstavy věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, vernisáže, koncerty, konference a pořady pro širokou veřejnost.