Státní hrad Zvíkov

Popis místa

Zvíkov je jeden z nejstarších hradů na území Českého království, který nebyl nikdy vojensky dobyt. Bývá nazýván „králem českým hradů“. Tyčí se nad soutokem řeky Otavy a Vltavy, nad hladinou Orlické přehrady. Hrad Zvíkov v sobě míchá podobu renesančních přestaveb a gotického slohu. Patřil do majetku významného šlechtického rodu Schwarzenbergů. K hradu se váže známá pověst o Raráškovi, která se vypráví už od roku 1597. Ladislav Stroupežnický podle této pověsti napsal a nazval divadelní hru Zvíkovský rarášek, která je vždy ještě s mnoha dalšími pravidelně hrána na nádvoří hradu, vždy v letních měsících.

397 01, Zvíkovské Podhradí
Telefon: +420 382 285 676
E-mail: zvikov@npu.cz
Web: http://www.hrad-zvikov.eu

Naplánovat trasu

Nejstarší dochované zmínky o osídlení ostrohu nad soutokem Vltavy a Otavy spadají do pozdní doby bronzové. Hrad stojí údajně na základech keltského oppida. První psané zmínky o hradě Zvíkov pocházejí zhruba z první poloviny 13. století. Jeho založení je připisováno Přemyslu Otakarovi I. Za vlády Václava I. byl přistavěn královský reprezentační palác, za Přemysla Otakara II. došlo k významným přestavbám a ke zvýšení obranyschopnosti hradu.

Na přelomu 13. a 14. století se hrad Zvíkov dostal do majetku Rožmberků, a to i přes to, že Zvíkov byl vnímán jako královský hrad, který nesmí být zastavován či bez souhlasu krále předáván. Jan Lucemburský později Zvíkov z majetku Rožmberků vykoupil a jeho syn, císař Karel IV., posléze definitivně potvrzuje Zvíkovu statut královského hradu, který nesmí být majetkově zastavován.

V 15. století hrad obléhali husité, ale nedobyli jej. Z této doby pocházejí i renesanční fresky a sgrafita, kterými je hrad vyzdoben. V 16. století získal Zvíkov nové majitele, pány ze Švamberka. Právě za jejich panování doznal hrad největších přestaveb a úprav. Rod Švamberků získal po smrti Petra Voka všechen majetek Rožmberků, a stal se tak na krátkou chvíli jedním z nejbohatších rodů v Čechách.

Na počátku 17. století byl hrad vnímán jako nedobytný. V té době zde žil Petr ze Švamberka, který se hrdě hlásil k protestantské víře. Po bitvě na Bílé hoře patřil právě Zvíkov k posledním hradům v Čechách, které se vzdaly a podrobily se následující povinné rekatolizaci.

Po roce 1622 byl hrad vypleněn a vyrabován. V 18. století se hrad dostává do držení rodu Schwarzenbergů. Byl však daleko od jejich ostatních držav, takže jej využívali především jako hospodářské stavení. Nevýhodou pro Zvíkov byla i existence nedalekého zámku Orlík, který měl podobnou funkci. Po požáru v 18. století se majitelé rozhodli jej více neopravovat, pouze jej udržovat.

Teprve koncem 19. století snahy o opravu hradu zesilují. Rod Schwarzenbergů dal opravit hradební zdi a sýpky. V 50. letech 20. století se hrad stal majetkem státu, a tím i národní kulturní památkou.

Stavební dominantou hradu je věž Markomanka. Samotný královský palác je postaven do tvaru pětiúhelníku. K nejkrásnějším místům v interiéru patří kaple svatého Václava, která je zdobena freskami z 15. století.

Hrad doznal největších estetických změn při napuštění nejhlubší nádrže vltavské kaskády. Orlická přehrada zatopila i přilehlé podhradí a opticky snížila výškovou výjimečnost hradního ostrohu. Na severní straně ostrohu se nacházel ještě kostel a hřbitov, dnes se zde nachází přístaviště. Podle některých pramenů se na hradě Zvíkov měly přechovávat i korunovační klenoty, konkrétně v Korunní síni v prostorách věže Markomanky.

Více informací

Historie hradu Zvíkova je od počátku spjata s královským rodem Přemyslovců. První krok k založení pravděpodobně uskutečnil Přemysl Otakar I. (1197-1230), který roku 1226 vyměnil tzv. oujezd Oslovský, patřící do majetku kláštera v Doksanech, za šest jiných vesnic. Získal tak do vlastnictví i skalnatý ostroh, na kterém byl hrad vybudován.

Roku 1234 musel být již hrad zčásti vystavěn, protože je v písemných pramenech uveden jako jeho purkrabí Konrád z Janovic. Král Václav I. často a rád pobýval na Zvíkově. Když v červenci 1247 mladý kralevic Přemysl Otakar zdvihl proti svému otci odboj, zůstal Václavovi I. věrný pouze hrad Zvíkov spolu s Loktem a Mostem. Na Zvíkově také Václav I. přijal poselstvo odbojného syna a české šlechty, vedené pražským biskupem Mikulášem, a dal je uvěznit ve věži. V další výstavbě hradu pokračoval jeho syn Přemysl Otakar II. (1253-1278), který šťastně zvolil za purkrabího Hirzu, jehož jmenoval na Zvíkov roku 1250. Tehdy začala na Zvíkově hlavní výstavba tzv. královského paláce a opevnění.

Roku 1306 vymřel rod Přemyslovců po meči a hrad byl podstoupen Jindřichu z Rožmberka. Největší slávu získal hrad za vlády Karla IV.(1346-1378), který jej dal důkladně opravit a rád v něm i pobýval. Do dostavby hradu Karlštejna sloužil Zvíkov i jako dočasné útočiště korunovačních klenotů. Ztrátou této výlučnosti klesl význam Zvíkova jako předního královského hradu a ten začal často měnit majitele. V zástavním držení se vystřídaly především dva mocné rody – páni z Rožmberka a páni ze Švamberka.

Roku 1623 získali hrad Eggenberkové a po jejich vymření roku 1719 přešel do vlastnictví Schwarzenbergů. Po rozdělení rodu na dvě větve (1790) přešel Zvíkov do vlastnictví mladší větve, zastoupené maršálem Karlem I. Schwarzenbergem, sídlícím na blízkém Orlíku. Teprve tehdy bylo přistoupeno k rozsáhlým zajišťovacím pracím: nejdříve byla opravena kaple a zachráněny pozdně gotické malby, ale stav zdiva královského paláce byl již natolik špatný, že se roku 1829 zřítila Nová brána, poté následoval sesuv části paláce nad řekou. Proto byla po roce 1880 zahájena rekonstrukce královského paláce i hradeb. Původní kamenné prvky mají lehce narůžovělou barvu a jsou od nově vsazených částí snadno rozeznatelné. Práce byly ukončeny na přelomu 19. a 20. století a Zvíkov se stal opět skvostem českého stavitelského umění. Hrad zůstal majetkem Schwarzenbergů do roku 1948.

	Otvírací dny	Čas
Duben	So + Ne + 6.4.	9:30 - 15:30
Květen	Út - Ne	9:30 - 16:00
Červen	Út - Ne	9:00 - 17:00
Červenec	Út - Ne	9:00 - 17:00
Srpen	Út - Ne	9:00 - 17:00
Září	Út - Ne	9:30 - 16:00
Říjen	So + Ne	9:30 - 15:30