Zřícenina hradu Štramberk

Hrad vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradě pochází až z privilegia ze 4. 12. 1359, kde bratr císaře Karla IV. Jan Jindřich (1322–1375) nařizuje, aby pod hradem “…se zpustošené město znovu vystavělo a dle hradu Strallenberga se nazývalo.“ V rukou Lucemburků zůstal hrad s městem až do roku 1380, kdy jej markrabě Jošt udělil v léno Vokovi III. z Kravař.

Z dalších významných majitelů pánů z Kravař je třeba zmínit Lacka I., nejvyššího pražského purkrabího a moravského zemského hejtmana. Jeho syn, Jan z Kravař, byl velmi oblíben u lidu, současně patřil mezi nejbohatší a nejzámožnější feudály v zemi. V době husitských válek se na hradě mnohokrát před oderskou posádkou husitů skrývala okolní drobná šlechta. Janem z Kravař vymírá fulnecko-novojická větev pánů z Kravař. Celé štramberské panství přechází dle závěti z roku 1433 do rukou významného představitele husitské šlechty na Moravě Ctibora z Cimburka a na Křídle.

Ten jej obratem prodává dál, a tak se hrad stává majetkem rodu Pukliců, kteří jej však, jak se odborníci domnívají, drželi neoprávněně a spíše silou než právem. Ze štramberského hradu se postupně stalo loupeživé doupě, odkud jeho majitelé ohrožovali široké okolí a obchodní cesty. Puklicové se dokonce snížili k ražbě falešných mincí, což doložily archeologické nálezy na hradě. Byli však také výbornými politickými stratégy, a tak se dobrovolně poddali králi Jiřímu z Poděbrad, aniž byli jakkoliv potrestáni. Před svou smrtí prodal v roce 1471 poslední z držitelů hradu z tohoto rodu Burian panství s hradem Jindřichu Černohorskému z Boskovic. V rukou tohoto rodu zůstává hrad do roku 1523, kdy prodejem přechází do rukou Bernarda ml. ze Žerotína a na Fulneku. Za pánů ze Žerotína bylo celé panství rozděleno na dvě části: starojičínskou a novojicko-štramberskou. Majitel novojicko-štramberské části, Bedřich, byl horlivým zastáncem českých bratří. V roce 1536 dostal od císaře Ferdinanda I. povolení hrad rozbořit, k čemuž však nedošlo. V roce 1558 prodávají Žerotínové Štramberk za 39 000 zlatých moravských novojičínským měšťanům, kteří se tak stávají novou vrchností a Štramberk městem podřízeným. Toto poddanství však nebylo úplné, neboť obyvatelé nebyli povinni robotami a město si dokázalo podržet některá privilegia.

Z třicetileté války hrad vychází již jako ruina. Roku 1621 byl obléhán císařskými vojsky, když hrad obsadila valašská vojska. Obléháním hrad i město velice utrpěli. V roce 1624 vypálili Štramberk polští procísařští kozáci. Od roku 1624 je majitelem Štramberka řád jezuitů. Za nových pánů nastává výrazná rekatolizace a přibývá nových robotních povinností. Celý rok 1647 je Štramberk sužován nájezdy generála Arfurda Wittenberga. Jezuité žádají o možnost obnovení původních obranných fortifikací hradu, ale tuto jejich snahu zakazuje moravský zemský hejtman K. P. z Lichtenštejna.

Roku 1783 se zřítila přední část hradu a od té doby ještě rychleji pustl. Kamení z hradu bylo rozebíráno na stavbu domků v podhradí, a tak z hradu prakticky zbyla jen mohutná válcová věž, kterou obklopovala ohradní zeď. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a o dva roky později byl Štramberk osvobozen od všech povinností.V roce 1781 přechází hrad do majetku Tereziánské rytířské akademie v Novém Městě u Vídně, která byla jeho novou vrchností až do roku 1918.

Od roku 1899 získává hradní zříceninu Klub českých turistů, který přichází s plánem přebudování hradní věže na rozhlednu. Zbytky hradních zdí jsou podrobeny důkladné konzervaci. KČT pod vedením štramberského lékaře MUDr. Adolfa Hrstky, podle plánů slavného architekta Kamila Hilberta přebudovává hradní věž na rozhlednu (při současném zachování všech detailů a budováním nových konstrukcí v duchu původní podoby). Projekt arch. Hilberta dále počítal s přebudováním areálu celého vnitřního hradu do možné podoby v období gotiky s množstvím romantických prvků (podobnou, ale provedenou rekonstrukci můžeme nalézt na moravském Bouzově). Hradní věž byla zpřístupněna v roce 1903. Z celého projektu však byla realizována jen úprava věže, zbytek projektu nebyl pro nedostatek financí realizován. Možná je to pro štramberský hrad i dobře. Ve 20. letech 20. století byla na základech většího hradního paláce postavena nová turistická útulna dr. Hrstky, při jejíž stavbě byly odstraněny poslední zbytky původní palácové stavby.