Hrad Strakonice - Kultura.cz

Popis místa

Gotický hrad v jihočeském městě Strakonice vznikl ve 13. století. Jeho dominantou je věž Rumpál. Dnes zde sídlí škola, knihovna a muzeum. Část hradu je veřejně přístupná. Strakonický hrad je výjimečnou památkou, a to jak po stránce historické, tak i architektonické. Nádhernou, majestátní stavbu najdete v nejtěsnějším sousedství soutoku Otavy a Volyňky. Řeky se sbíhají v ostrém úhlu a dodávají tak hradu vpravdě pohlednicový vzhled.

Hradební, 386 01, Strakonice
Telefon: +420 383 700 111
E-mail: posta@mu-st.cz
Web: http://www.hradstrakonice.cz/hrad

Naplánovat trasu

Skládá se mimo jiné ze tří hradních nádvoří, děkanského kostela sv. Prokopa, hradní věže, Bavorského paláce, hradního parku a mnoha slavnostních síní uvnitř hradu.

Dominantou Strakonic je dochovaná věž Rumpál, pojmenovaná podle zařízení na spouštění lidí dolů. Věž je veřejně přístupná.

Od roku 2005 podstoupil hrad četné stavební rekonstrukce spojené také s archeologickým výzkumem. V areálu hradu dnes sídlí mimo jiné knihovna, základní umělecká škola, Muzeum středního Pootaví Strakonice a další organizace.

Strakonický hrad stojí v centru dnešních Strakonic. Vstup do areálu, jehož dva díly jsou spojeny dlouhým průjezdem, je v současnosti možný jak bránou na severozápadě, tak průjezdem v přízemí barokní rezidence od východu. Stejný účel plní i novodobá ulička mezi hmotou kostela sv. Prokopa a rezidencí.

Východní části hradu, vymezené proti řekám dvoukřídlým komplexem barokní rezidence, dominuje chrám sv. Prokopa s bývalou komendou.

Kolem nádvoří západní, bavorovské části hradu stojí rozličné hradní budovy: západní průčelí kapituly s kaplí sv. Jiří na východě, starý gotický palác s expozicemi muzea na jihu a mohutný dům purkrabství s hrázděným štítem na severovýchodě, na nějž na severní straně navazuje méně výrazný komplex budov.

Více informací

Bavor, prapředek slavného rodu Bavorů ze Strakonic, odkázal okolo roku 1167 své moravské statky litomyšlskému klášteru a statky jihočeské – včetně osady Strakonice – svému synu Dlugomilovi (Dluhomilovi). Zřejmě to byl právě Dlugomil, kdo v poslední čtvrtině 12. století nechal ve Strakonicích vybudovat kamenný hrad.

Dlugomilův syn Bavor I. ze Strakonic byl komorníkem olomouckého biskupa a osobně se zúčastnil páté křížové výpravy. Pociťoval velkou náklonnost k řádu maltézských rytířů (Johanitů), jemuž roku 1243 daroval mj. část pozemků u svého hradu. Johanité si na darovaných pozemcích vzápětí založili komendu.

Bavor I. dosáhl za života významných poct a dožil se vysokého věku – zemřel roku 1260. Jeho syn Bavor II. (narodil se někdy před rokem 1220) se oženil s levobočnou dcerou Přemysla Otakara II. Anežkou. V roce 1277 získal pozici nejvyššího maršálka království českého a bývá označován jako „Veliký“. Křižovníkům potvrdil všechna práva darovaná otcem, ba rozšířil je.

Strakonický hrad přestavěl a zvelebil; zřejmě od této doby dochází k postupnému srůstání hradu a komendy v jediný celek. Po smrti Bavora II. roku 1279 spravoval rodové dědictví až do dělby se svými bratry Mikulášem a Vilémem Bavor III. I Bavor III. zastával od roku 1289 funkci zvíkovského purkrabího. V souladu s rodovými tradicemi byl velkým odpůrcem Habsburků; roku 1307 dokonce osobně hájil proti králi Rudolfovi Habsburskému, kterého odmítal uznat, město Horažďovice.

Při tomto obléhání Rudolf zemřel na úplavici. V letech 1306 – 1310 zastával Bavor III. ze Strakonic pozici velkopřevora řádu Johanitů a na sklonku života (zemř. 1317) se odstěhoval do nedalekého Bavorova. Strakonický statek s hradem připadl roku 1308 jeho bratru Vilémovi, který křižovníky rovněž bohatě obdarovával. Po Vilémově smrti roku 1359 zdědil Strakonice jeho synovec Bavor IV., řečený „Bašek“.

Bavor IV. nebyl tak zámožný jako jeho předchůdci. Křižovníky sice rovněž obdarovával, ale myslel i na zvětšování svého majetku, za což ho Johanité neměli rádi. Bavor IV. zemřel roku 1380 a panství pak řídil do roku 1394 poručník jeho nezletilých synů Břeňka a Jana, Zdeněk Lev z Rožmitálu. Břeňkem a Janem, kteří špatně hospodařili, dospělo panství Bavorů ve Strakonicích ke konci.

Břeněk se pak připomíná ještě jako pán na Blatné a Práchni, Jan odjel coby potulný rytíř do ciziny a zmizel ze scény beze stopy. Celý strakonický hrad získal roku 1402 řád maltézských rytířů a držel jej více než pět set let. Velkopřevorové řádu sídlící na strakonickém hradě se rekrutovali z nejelitnější české šlechty, jmenovitě z rodin pánů z Hradce, z Michalovic, z Rožmberka, ze Švamberka, z Vartemberka, Berků z Dubé, Zajíců z Házmburka a Lobkoviců.

Za Jindřicha z Hradce (1402 – 1422), který patřil k největším nepřátelům husitství, se staly Strakonice hlavním stanem řádu maltézských rytířů v Čechách. Roku 1420 neúspěšně obléhán samotným Janem Žižkou z Trocnova. V roce 1449 byla na veskrze protikališnickém hradě ustavena tzv. strakonická jednota, namířená proti „husitskému“ českému králi Jiřímu z Poděbrad. Na sklonku 15. století a za éry velkopřevora Jana z Rožmberka (1510 – 1532) byl hrad dále přestavován.

Pohromu pro něj znamenala třicetiletá válka. Nejprve roku 1618 obsadili Strakonice Dánové, kteří povraždili většinu členů řádu, znesvětili kapli a hrad zapálili. V roce 1641 zase zpustošili město i hrad Švédové. Roku 1694 bylo velkopřevorství přesunuto do Prahy a od té doby význam hradu, který velkopřevorové užívali spíše již jen jako své letní sídlo, upadal.

Roku 1715 nechal velkopřevor Ferdinand Leopold Dubský z Třebomyslic (1714 – 1721) přestavět východní část objektu v barokním slohu. Od konce 18. století hrad chátral, v jeho západní části bylo zřízeno skladiště a po roce 1834 i pivovar. Roku 1925 koupilo hrad od řádu Družstvo pro restauraci Strakonického hradu, které jej obnovilo a zřídilo v hradních prostorách muzeum.

Naposledy byl objekt poškozen za druhé světové války, když v letech 1939 – 1940 velmi necitlivě upravili jeho severní křídlo nacisté. Dnes je strakonický hrad majetkem města.

	Otvírací dny	Čas
Květen	Út - Ne	9:00 - 16:00
Červen	Po - Ne	9:00 - 17:00
Červenec	Po - Ne	9:00 - 17:00
Srpen	Po - Ne	9:00 - 17:00
Září	Út - Ne	9:00 - 16:00
Říjen	Út - Ne	9:00 - 16:00