Státní hrad Pernštejn

Státní hrad Pernštejn se nachází na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje. Jak již název napovídá, byl sídlem mocného rodu Pernštejnů. Kdy přesně tento hrad vznikl, se neví, ale jeho  architektonické prvky vypovídají o tom, že na současném místě mohlo stát opevněné sídlo již na  konci 13. století. Důkazem je přídomek pánů z Pernštejna, který se začal používat právě v tomto období.

Mohutná stavba hradu, která je dnes k vidění, však pochází z mladších dob. Architektonicky lze hrad zařadit do pozdní gotiky, tedy někdy na přelom 15. a 16. století. Některé prvky jsou pak raně renesanční.

Dle pověsti si rod Pernštejnů vysloužil své léno tak, že uhlíř, pálící v místním lese dříví v milířích, chytil velikého zubra, kterého sťal před zraky krále. Od té doby si jeho rod mohl dát do svého erbu býčí hlavu s železným okem v nozdrách.

Nejstarší částí hradu je nejspíše původně bergfritová věž s poetickým názvem Barborka. Ta se vypíná nad jižním lesnatým svahem, odkud se předpovídal případný útok.

První přestavby hradu se uskutečnily ve 14. století, kdy vznikl obytný trakt a byla rozšířena severovýchodní část hradu s dalším nádvořím. Na mohutných opevněných zdech je vidět stavitelská symbióza, kdy základy zdiva přecházejí plynule do skály a naopak. Právě zdivo tohoto hradu je také raritou. Nejedná se totiž o ledajaké kamenné bloky, ale o bloky mramorové.

Z pohledu návštěvníka, který přichází k hradu po hlavní cestě, se postupně odkrývají zákoutí staveb a opevnění hlavního traktu. Po jeho levici se otevírá vstup skrz zástavbu do severovýchodní části hradního komplexu. Díky arkýřům, které jsou četné a nacházejí se na obvodovém plášti staveb, působí hrad dojmem, jako by vyšší podlaží měla větší půdorysnou plochu než ta spodní. Tento rys dává hradu až pohádkovou atmosféru.

Těžiště hlavních stavebních zásahů přišlo na přelomu 15. a 16. století. S tím, jak vzrůstala moc rodu Pernštejnů, zvyšoval se i význam jejich rodového sídla. V tomto období vznikl druhý obytný trakt v severovýchodní části a navázal tak na původní jádro. Zde se nalézá největší hradní místnost, tzv. Rytířský sál, který je zdoben štukovou výzdobou G. A. Corbelliniho z přelomu 17. a 18. století. Stejný umělec je podepsán i pod interiérovou výzdobou části slavné Dietrichsteinské hrobky v moravském Mikulově.

Hranolová věž, která stojí ve špici tohoto nádvoří, sice původně nejspíše plnila obrannou funkci, ale postupně se proměnila taktéž v obytný trakt. S ostatní zástavbou je spojena lávkou a tvoří tak jednu ze severních dominant hradu. Původní obvodové hradby s parkánem byly posléze zastavovány a organicky tak vznikaly obvodové dominantní zdi.

Při prohlídce hradu stojí jistě za povšimnutí skutečnost, že v interiérech hradu najdete skoro všechny typy stropních kleneb. Nacházejí se zde jednoduché valené klenby, křížové klenby i složitější komůrkové. Pokud jste tedy fanoušky historického stavitelství, můžete si zde na vlastní oči prohlédnout umění stavitelství středověku a novověku. Za zmínku stojí jistě i skutečnost, že hrad nebyl nikdy dobyt a odolal i nájezdu švédského vojska, kterému se podařilo kanonádou ustřelit část obranné věže.

Seznam majitelů hradu Pernštejn:

Vilém I. z Pernštejna (1360–1422)

Jan II. z Pernštejna (1406–1475)

Vratislav I. z Pernštejna (?–1496)

Vilém II. z Pernštejna (1438–1521)

Jan IV. z Pernštejna zvaný Bohatý (1487–1548)

Vratislav II. z Pernštejna řečený Nádherný (1530–1582)

Jan V. z Pernštejna (1561–1597)

Vratislav Eusebius (1594–1631)

13. století - Založení tvrze pány z Medlova

14. století - Vládne zde rod pánů z Pernštejna

15.– 16. století - Hrad významné přebudován a rozšířen v duchu pozdní gotiky a renesance

Konec 16. století - Hrad prodán kvůli splacení dluhů, poté často mění majitele

Počátek 19. století - Hrad v majetku rodu Mitrovských, kteří nemají dostatek finančních prostředků na jeho přestavby, a proto se dochoval ve své původní podobě

1945 - Hrad byl znárodněn

1995 - Hrad byl prohlášen za kulturní památku

2005 - Vyhořela část budov depozitáře, v tu dobu se v něm však naštěstí nenalézaly cenné vystavené části

Prohlídkový okruh I – od gotiky do 20. století

Prohlídkový okruh II – z věže do knihovny

Prohlídkový okruh III – ztratila se bílá paní

Prohlídkový okruh IV – hradní nádvoří

Výběrová trasa B

Výběrová trasa C