Václavské náměstí, 771 11, Olomouc
Telefon:
Nevyplněno
E-mail:
Web:
http://www.olmuart.cz/AMO/O-MUZEU
Duchovní kultura olomoucké arcidiecéze. V obrazárně jsou zastoupena špičková malířská díla shromažďovaná olomouckými biskupy od 16. století. Prohlídka pozůstatků knížecího paláce přes vrcholné románské, gotické a renesanční etapy až po pozdně barokní a rokokové interiéry.
Areál olomouckého přemyslovského hradu s katedrálou sv. Václava, silně pozměněný pozdějšími úpravami a přestavbami, se nachází na okraji olomouckého kopce, na tzv. Václavském návrší, v okolí Václavského náměstí.
Olomoucký hrad je jedním z nejvýznamnějších hradních areálů v České republice a současně jednou z nejkvalitněji dochovaných památek pozdně gotického a raně renesančního stavitelství na Moravě.
Do současnosti se zachovalo jen málo viditelných důkazů o významnosti a mohutnosti tohoto hradu, který byl postupem času překryt církevními budovami a katedrálou. Nejvýznamnější částí hradu je v současnosti gotická katedrála sv. Václava a částečně dochovaný románský palác s architektonicky cenným provedením okenních otvorů.
Z hradu se ještě na ploše Václavského náměstí dochovaly i zbytky románské hradby na jih od katedrály. Při návštěvě areálu si můžete také prohlédnout nejstarší zachovanou náhrobní desku v Olomouci, která se nachází v přízemní arkádě budovy kapitulního děkanství.
V polovině prvního desetiletí 21. století zde vzniká Arcidiecézní muzeum Olomouc.
Toto místo zůstane navždy spjato s neobjasněnou vraždou posledního Přemyslovce Václava III. v roce 1306. První zmínku o hradu olomouckých přemyslovských knížat obsahuje Kosmova kronika z roku 1055.
Od roku 1141 se však již jednalo o sídlo olomouckých biskupů a kapituly a působila zde i velká písařská dílna, ze které pochází řada iluminovaných rukopisů.
V době vzniku Olomouckého hradu byla Olomouc - vedle Brna a Znojma – jedním z moravských přemyslovských údělných knížectví. Po vymření posledních členů olomoucké větve Přemyslovců – tedy okolo roku 1200 - ztrácí Přemyslovský hrad svou sídelní funkci. Zůstala mu však nadále funkce vojenská a správní.
Tehdy došlo k velké, pozdně románské přestavbě hradu vynucené velkým požárem hradu v roce 1204. Byla vybudována románská hradba kolem celého hradu a církevního komplexu. Hradbě předcházel hluboký do skály vylámaný příkop, jehož dno na západním konci dosahovalo pod úroveň hladiny Střední Moravy a mohl tak být zavodňován.
Právě po vybudování románského opevnění se hrad stal na krátkou dobu nedobytnou pevností a sídlem markraběte Vladislava Jindřicha.
Ve 2. polovině 13. století začala na hradě církevní složka převažovat nad sídelní a zeměpanskou. Právě tehdy zřejmě zanikl knížecí (markraběcí) palác, nebo byl přestavěn na purkrabství, které se bohužel také nedochovalo. Víme pouze to, že stával vedle kapitulního děkanství, kde byl v roce 1306 zavražděn Václav III.. Za biskupa Bruna ze Schauenburku začala být raně goticky přestavována bazilika.
Za Lucemburků ve 2. polovině 14. století bylo opravováno opevnění a zasypán příkop, který hrad odděloval od Předhradí. Stavby, které patřily panovníkovy postupně chátraly a přebírala je církev. Tímto hrad pozbyl zcela funkci samostatné pevnosti.
V 16. století došlo k přesunu biskupského sídla z Václavského návrší na Předhradí, čímž ještě více význam hradního okrsku poklesl. 17. a 18. století přineslo barokní přestavby církevních objektů a neogotické přestavby katedrály sv. Václava v letech 1883 až 1896.
V 19. století poctili zdejší hrad návštěvou významné osobnosti - W.A. Mozart, Marie Terezie nebo později Jan Pavel II.
| Út - Ne | 10:00 - 18:00 |
Otevřeno je celoročně, prohídky jsou bez průvodce.
-
Bouzov, 783 25, Bouzov
-
Polesí, 687 08, Buchlovice
-
Houska, 472 01, Houska
-
Janův hrad, 691 45, Podivín