Hrad Loket

Zámecká, 357 33, Loket, Tel.: +420 352 684 648, pruvodci@hradloket.cz
Loket/Památky - Loket


Popis místa
Svůj neobvyklý název dostal hrad Loket podle tvaru, kterým kopíruje lehce meandrující řeku Ohři, vinoucí se u jeho úpatí. Hrad je především ukázkou architektury z přelomu období gotiky a renesance, pozornému oku návštěvníka však neuniknou ani jeho prvky barokní. Hrad se pyšní 26 metrů vysokou věží, z níž si můžete prohlédnout okolí i malebné městečko Loket, které bylo považováno za „klíč ku Království českému“ – kdo ho dobyl, dobyl celé království.

Zámecká, 357 33, Loket
Telefon: +420 352 684 648
E-mail: pruvodci@hradloket.cz
Web: http://www.hradloket.cz/

Naplánovat trasu

Hrad Loket je obestřen mnoha pověstmi a příběhy. Jedna z nich vypráví o vládě jednoho z hradních pánů – markraběte Vohburského. Podle pověsti jej přišla na hrad prosit chudá vdova a matka mnoha dětí. Hradní pán ji odmítl vyslechnout, vdova jej tedy proklela, a po markraběti nezůstalo o nic více než díra v zemi a žhavý kámen.

Žhavý kámen v podobě 107kilogramového meteoritu na hrad opravdu v 15. století dopadl. O tom, zda při tom trefil dotyčného markraběte, však lze spíše spekulovat.

Dnes jsou části tohoto vesmírného poutníka rozesety hned na několika místech. Část se nachází v jednom z vídeňských muzeí a další část je uložena v Národním muzeu v Praze. Na hradě Lokti můžete dnes spatřit jen věrnou kopii tohoto meteoritu.

Stavební dominantou Lokte je šestadvacetimetrová románská věž, ve které údajně pod schodištěm sídlí drak. Návštěvní expozice se týkají především interiérů dvou významných dochovaných budov.

První z nich je budova hejtmanství, která obsahuje viditelné prvky jak gotiky, renesance, tak i baroka. V jejím prvním patře jsou k vidění restaurované nástěnné malby z počátku 15. století.

V další budově, v tzv. Markrabském domě, můžete zhlédnout expozici věnovanou výrobě porcelánu, která byla v tomto kraji rozšířená. K vidění jsou nejen historické dekorační porcelánové předměty, ale i ryze moderní kousky.

Pravděpodobně nejatraktivnější částí je expozice věnovaná právu útrpnému, které se zde vykonávalo v dobách, kdy hrad sloužil jako vězení. Velice důmyslné způsoby fyzického týrání zde přiměly mluvit i ty nejzarputilejší.

Hrad Loket má kořeny ve slovanském hradišti, které se nazývalo Starý Loket. Podle historických pramenů byl strategickým místem, které mělo chránit zájmy Václava I. proti jeho synu Přemyslu Otakarovi II.

V době husitských válek se hrad pokoušela několikrát bezúspěšně dobýt husitská vojska. V 15. století pak hrad zastavuje král Zikmund svému kancléři Kašparu Šlikovi a po kancléřově smrti se jeho majetek dělí mezi jeho tři syny.

Rod Šliků se však pro svou vzrůstající moc stává královským nepřítelem. V polovině 16. století Šlikové prohrávají svůj boj s královskou vrchností a jejich majetek je jim zabaven. Od roku 1562 propůjčuje král Ferdinand I. Habsburský hrad Loket místním měšťanům.

Za doby panování krále Rudolfa II. je na hradě vězněn Jiří Popel z Lobkovic, který tam také umírá. Jeho smrt je odplatou za spiknutí proti císaři.

Za třicetileté války je hrad útočištěm pro evangelické stavy, které však po dlouhém obléhání podléhají valdštejnským vojskům. V letech 1631 a 1632 se někteří evangeličtí emigranti na čas vrátili, později však definitivně odcházejí do exilu. O 16 let později dobývají hrad Švédové a zcela jej vypleňují. Město i hrad začíná po třicetileté válce upadat, a to až do roku 1714, kdy byl kraj kolem Lokte připojen k Žatecku.

Při stavebních úpravách v 60. letech minulého století nalezli archeologové pozůstatky románské rotundy z první poloviny 12. století. První známá přestavba pochází dle všeho ze 14. století, kdy byla zároveň s obranou hradu posílena i obrana města Lokte. Stavební úpravy nejspíše kopírovaly vůli Jana Lucemburského, který hrad Loket často využíval jako dočasné sídlo svého rodu.

Druhá vlna přestaveb pak přichází s dobou vlády Šliků, kteří přestavují hrad na pohodlnější sídlo. V 19. století pak začalo výrazné, a jen nesnadno napravitelné, ubourávání hradu – paláce byly například sníženy až o celé jedno patro. Od konce 18. století až do poloviny 20. století sloužila část hradu jako státní vězení.

Dnes hrad Loket nabízí především prohlídku toho, jak se žilo v podobných stavbách na počátku novověku.

Karel IV.

Václav IV.

Kašpar Šlik

Jiří Popel z Lobkovic

Johann Wolfgang Goethe (slavil zde své 74. narozeniny)

Vilém Mrštík

Vznik přemyslovského hradiště - první polovina 13. století

1434 - Hrad Loket je zastaven císařem Zikmundem Lucemburským Kašparu Šlikovi

Kolem roku 1607 - Na hradě umírá uvězněný Jiří Popel z Lobkovic, který měl být účastníkem spiknutí proti císaři Rudolfovi II.

1620 - Hrad dobyt vojsky Albrechta z Valdštejna

1648 - Hrad vypleněn švédskými vojsky

1792–1948 - Hrad Loket slouží jako státní vězení.

  Otvírací dny Čas
Leden Po - Ne 9:00 - 16:00
Únor Po - Ne 9:00 - 16:00
Březen Po - Ne 9:00 - 16:00
Duben Po - Ne 9:00 - 17:00
Květen Po - Ne 9:00 - 17:00
Červen Po - Ne 9:00 - 17:00
Červenec Po - Ne 9:00 - 18:30
Srpen Po - Ne 9:00 - 18:30
Září Po - Ne 9:00 - 17:00
Říjen Po - Ne 9:00 - 17:00
Listopad Po - Ne 9:00 - 16:00
Prosinec Po - Ne 9:00 - 16:00

Prohlídka s průvodcem v českém jazyce

Prohlídka s průvodcem v cizím jazyce



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz