Hrad Houska

Na místě dnešního hradu stávala v 9. století jen dřevěná konstrukce. Teprve o mnoho desetiletí později byla přebudována v kamenné hradiště. To věnoval vévoda Pšovanů svému synovi, který se jmenoval Housek. Právě zde je původ jména této památky.
V letech 1270 – 1280 Přemysl Otakar II. rozhodl, že zde založí nedobytný hrad, který bude chránit okolní panství před nepřátelskými nájezdy. Ve stejných letech jako Houska vznikl i nedaleký Bezděz. Na obou hradech se podílela stejná stavební huť (cestercko-burgunská huť), na obou hradech nalezneme podobné architektonické prvky.

Během staletí prošel gotický hrad mnoha stavebními úpravami. Ty způsobily, že dnes na Housce můžete spatřit sloh románský, gotický či prvky slohu renesančního. Renesanční přestavby nejvíce ovlivnily současnou podobu hradu a jeho okolí. Někde se proto možná dočtěte, že Houska je renesanční zámek s prvky gotického hradu. Pro tuto památku je možné použít označení zámek i hrad, obojí je správné.

Za celou existenci vystřídal hrad mnoho majitelů, to mu ve výsledné podobě moc neprospělo. Každý ho vlastnil jen chvíli a tak se nedostávalo času ani peněz na opravy a rekonstrukce. Mezi významné majitele Housky patřili například páni z Dubé, Jan ze Smiřic, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, rod Kouniců a dokonce i princezna Hohenlohe a hraběnka Andrássy.

Do roku 1939 byl hrad využíván jako letní sídlo prezidentem Škodových závodů panem Josefem Šimonkem. Během války sloužil, asi jako většina hradů, německé armádě. Roku 1950 sem byl umístěn archiv Státní knihovny Klementina, který zde sídlil bezmála 40 let. Poté byla Houska předána Instavu Praha a o pár let později byla vrácena v restituci původním majitelům panu Ing. Jaromíru Šimonkovi a paní MUDr. Blance Horové. Právě díky nim byl hrad opraven a roku 1999 otevřen široké veřejnosti.