Hrad Hauenštejn (Horní hrad)

Hrad pravděpodobně založil český král Václav II. koncem 13. století. V letech 1320–1497 byl českými králi udělován v léno různým šlechtickým držitelům. V době zrušení manství byli jeho uživateli Satanéřové z Drahovic.

V letech 1528–1847 jej vlastnili Šlikové, jimž byl zkonfiskován a zpět jej na téměř jedno století získali až v roce 1574. V roce 1663 jej, obnovený po požáru, od Šliků koupil sasko-lauenburský kníže Julius Jindřich a připojil jej k panství Ostrov nad Ohří.

Od roku 1811 byl Hauenštejn opět osamostatněn a spravován královskou komorou až do roku 1839, kdy jej koupila hraběnka Gabriela Buquoyová. Ona a její nástupce Ferdinand hrad s renesančním palácem v předhradí, postaveným již za Šliků, radikálně přestavěli na pseudogotický zámek.

Buquoyové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován. Nový majitel, Československý stát, jej předal do užívání státní správě. Byla zde zřízena ubytovna pro dělníky jáchymovských dolů a posléze dětský domov.

Po jeho přestěhování v 60. letech zámek začal chátrat, v 80. letech se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Jeho záchrana přišla až v roce 2001.

O DOBÝVÁNÍ HRADU ŠVÉDY

V době třicetileté války byl Hauenštejn obléhán švédským vojskem. Dobyt byl Zámecký vrch vypínající se nad hradem. Hradní posádka se však udatně bránila a první útok byl odražen.

Ze vsi v podhradí zůstalo kouřící rumiště a řada statečných obránců se odebrala na pravdu boží. I statečný kapitán byl nepřátelským kopím proklán. Na druhý den se Švédové připravovali ke druhé zteči. Roznesla se mezi nimi zpráva, že Kadaňští spolu s pány ze Šumburka a nedalekého Himlštejna chystají brannou pohotovost ku pomoci obleženým.

Švédové tedy rychle podruhé zaútočili. Podařilo se jim překonat hluboký hradní příkop a beranidlem poškodit bránu. Když tu únikovou tajnou chodbou, vylámanou do skály, vpadl kapitán obránců s družinou odvážlivců do týla nepřátel.

Udiveným dobyvatelům způsobil výpad velké ztráty a předpolí bylo rázem dobyto zpět. Otřeseným švédským oddílům již ke třetímu útoku nezbývalo sil a dali se na ústup do hor. Navíc se podél Ohře již blížily na pomoc šiky Kadaňských.

Do dnešních dnů se zachovala připomínka oné nejtěžší bitvy v hradních dějinách. Říká se, že krev onoho statečného kapitána lze dodnes na skále v místě původní brány spatřit a vnímavý návštěvník při dotyku pocítí zásah energie onoho místa.

A ten, kdož na hradě déle zůstane, za bouřlivých větrných nocí lomoz bitvy a ryk útoku obránců v těch místech uslyší. Nutno dodat, že duch obětavého kapitána stále dohlíží ostražitě na bezpečnost na hradě a mocným kouzlem chrání všechny, kdo zde ruku k dílu přiloží.

TAJNÉ CHODBY

Praví se, že jedna tajná chodba ústí v bývalé sakristii v kostele v Krásném Lese. Druhá, kterou byl veden výpad proti Švédům, vychází pod skalou, na níž hrad stojí v nivě Hornohradského potoka. Třetí vede na Zámecký vrch do současné kaple. A konečně čtvrtá až na nedaleký hrad Himlštejn, tedy přes dva kopce se ubírá.

Pozn.: Součástí hradu je botanická zahrada. Bližší informace viz Botanická zahrada a arboretum Horní Hrad.

Prohlídkový okruh hradem