Plavecký stadion Podolí

Podolský komplex vodních sportů patří k nejvyhledávanějším sportovištím v Praze. Areál zahrnuje vnitřní a venkovní padesátimetrový bazén s osmi dráhami, kromě toho tu najdete i bazén určený pro skoky do vody a vodní pólo, který je dlouhý 33 metrů. Je tu taky brouzdaliště, tobogan s dojezdovým bazénem, rozlehlá travní plocha ke slunění, pára, sauna, rehabilitační služby a solárium, restaurace i bufet. Nad venkovními bazény je tribuna pro 11 853 diváků.

Podolská, 147 00, Praha 4

Telefon: +420 241 433 952
E-mail: info@pspodoli.cz
Web: http://www.pspodoli.cz

Plavecký areál vznikl už roku 1965 v bývalém vápencovém lomu u vltavského pravého břehu nedaleko Vyšehradu. Z centra města i jižněji položených sídlišť je to sem městskou dopravou jen pár minut. Otevřeno je tu každý den, jen v některých hodinách slouží velké bazény k tréninkům českých reprezentantů v plavání, ve vodním pólu a ve skocích do vody, trénují tady i vodní oddíly či studenti základních, středních a vysokých škol. V areálu se pravidelně konají mistrovství republiky ve vodních sportech, výjimkou nejsou ani mistrovství Evropy či světa.

Po celý rok je venkovní bazén dlouhý 33 metrů vytápěný až na 27 °C. Zvláště v zimě je z něj úchvatný pohled na zasněžené skály lomu, a to zvláště po ránu, kdy je tu minimum návštěvníků. V letních měsících jsou upraveny ceny vstupného.

Otvírací dny

Čas

Celoročně

Po - Ne

6:00 - 21:45

Letní sezóna

od 1.5 do 15.9.

Po - Ne

8:00 - 20:00

Bazén vnitřní - 50 m

Bazén venkovní - 50 m

Bazén venkovní - 33 m

Dětské brouzdaliště venkovní

Venkovní tobogán s dojezdovým bazénem

Skokanské věže

O výstavbě plaveckého areálu bylo rozhodnuto roku 1956, stavět se začalo o tři roky později, a to podle koncepce akademického architekta Richarda Podzemného. Původně tu stála podolská cementárna, která byla po celý den ozařovaná sluncem.
Už roku 1960 byly kvůli spartakiádním závodům v provizorním provozu otevřeny dva bazény s nefiltrovanou studenou vodou. Na přijatelnou teplotu se ji marně snažily temperovat dvě přistavené lokomobily.

Pravidelný provoz pak zahájily mezinárodní spartakiádní plavecké závody koncem června 1965. Veřejnosti se areál otevřel 28. 6. 1965 a jeho obliba stále rostla. Největší návštěvnost zaznamenal v roce 1973, kdy sem za rok zavítalo celkem 2 321 000 osob, což odpovídá průměrné denní návštěvnosti 6 394 lidí.

V roce 1985 tu byl na náklady Československé televize uskutečněn zajímavý energeticky úsporný projekt. Odpadní teplo z televizních studií nad areálem bylo vedeno potrubím do výměníku plaveckého areálu. Televize získala chlad do klimatizace, areál zase teplo pro předehřátí bazénových vod.

Rok 1995 proběhl ve znamení rekonstrukcí a oprav. Přišla obnova střechy a prosklené kryté haly i odvodů přebytečné vody z bazénů, které byly vyřešeny moderními finskými horními přelivy. Téměř celkovou výměnou prošly dlažby a byla zdvojnásobena rychlost cirkulace bazénové vody.

Udržovanému areálu se pochopitelně nevyhnula ani vltavská povodeň v srpnu 2002. Kalná voda zničila úpravnu vody i její pískové filtry, kotelnu s kogeneračními jednotkami, strojovnu a rozvody elektřiny v technické části. Za své vzaly i právě zrekonstruované dámské šatny. Bazény se znovu do provozu dostaly už 6. září 2002. Rok na to tu byla otevřena rehabilitace, nový bufet, posilovna pro sportovce a vstup byl vybaven rampou a výtahem pro handicapované občany. Kromě povodně byl provoz v historii přerušen ještě za plynových energetických krizí v letech 1969 a 1973. Venkovní bazén byl z úsporných důvodů uzavřen v zimě 1992/1993.

Fotografie a videa