Zámek Lomnice nad Popelkou

Na místě dnešního zámku stávala již ve 13. století tvrz, jejímž majiteli byli patrně nejdříve rytíři Košíkové. V polovině 14. století již prokazatelně Hynek z Valdštejna a následně opět rod Košíků. Roku 1437 se město stává královskou odúmrtí a císař Zikmund ji věnuje svému přívrženci Hynkovi Krušinovi z Lichtemburka.

Roku 1462 je připomínán Aleš ze Šanova. Následně Jan z Černína a poděbradský hejtman Jan Bělský z Kaříšova. V roce 1524 byla tvrz Lomnice prodána Vilémovi z Valdštejna. V letech 1566 až 1567 přestavěl Václav Štěpanický z Valdštejna tvrz na zámek.

V roce 1632 získal Lomnici od Albrechta z Valdštejna v léno Otto Bedřich z Harrachu a v roce 1651 ji zakoupil Jan hrabě z Morzinu. Patrně v letech 1730 až 1737 zámek do jeho současné podoby od základu přestavěl Václav hrabě z Morzinu. Vzhledem k nedostatku peněz se mu nepodařilo zrcadlově přistavět ještě jednu polovinu objektu s čestným dvorem uprostřed.

     Ve dnech 7. a 8. května 1776 pobýval na lomnickém zámku pozdější císař Josef II. S bratrem arcivévodou Maxmiliánem a s proslulým generálem Laudonem. V roce 1796 prodal Rudolf hrabě z Morzinu zámek i lomnické panství trutnovskému kupci Ignáci Falgemu, od jehož vnuka je pak v roce 1834 získal Karel kníže z Rohanu.

V roce 1919 koupilo zámek s pozemky od Dr. Alaina Antonína knížete z Rohanu družstvo Živnostenský klub z Lomnice, které využívalo objekt pro své účely po dobu První republiky. Byly zde například byty a řemeslné dílny. V novodobé historii zde sídlila Lidová škola umění, knihovna, sklad brambor, klub důchodců či Technické služby. V letech 2008 – 2010 prošel lomnický zámek a jeho okolní prostransví rozsáhlou rekonstrukci.

     V současné době je objekt ve správě Kulturního a informačního střediska. Prostory zámku, jeho nádvoří a přilehlého parku dnes slouží ke kulturním, společenským, konferenčním, reprezentačním i vzdělávacím účelům pro návštěvníky všech generací.

     V suterénu se nachází zámecké sklepení (společenské prostory) a technické zázemí, v přízemí Městská knihovna, kancelář ředitele KIS, kancelář kulturního referenta a vedoucího informačních aktivit, konferenční sál, klubové prostory, kuchyňka a toalety, v 1. patře velký sál, salonky A -C a loutkové divadlo.