Staré pověsti české

Slezské divadlo Opava uvádí střípky z dávné minulosti české v hávu hudebním, taktéž s pohledem komediálním na snažení předků našich o nalezení země zaslíbené, mlékem a strdím oplývající. Básnicky stylizovaný cyklus Staré pověsti české (1894) vznikl poté, co vědecká kritika Rukopisů královédvorského a zelenohorského oslabila mýtus o bájných Čechách a svou vypravěčskou poutavostí se stal nejoblíbenějším souborem národních předdějinných pověstí. Příběhy o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Přemyslovi a Libušině dávném proroctví či legendu o kutnohorských havířích zná jistě každý. Peškova originální dramatizace, která slavila úspěchy na řadě divadelních festivalů, je psána s nadhledem, odlehčenou dramatickou formou se zpěvy. Dramatik se ale také zaměřil na sledování nejrůznějších nešvarů české povahy, jejichž prameny můžeme najít již ve starověku. Forma hudební komedie dokáže zaujmout jak dítě školou povinné, tak i dospělého diváka a uvést tak na jeviště střípky z naší dávné historie.