Dabing Street

...Zelenkova hořkosměšná hra "o chlastu a dabování" docela rafinovaně "mate tělem". V prvním plánu jde o černou komedii, která styl coolness dramatiky převádí do domácí podoby a ještě jej trfně karikuje. /.../
Jenže v tomhle zábavném obalu se ukrývá mnoéhem víc" kromě toho, že Zelenka ironizuje to, co sám předkládá (a sem vklastně patří i drsnější výrazivo), nelze přehlédnout, že jde o autentickou existenciální výpověď. Ta se před diváky pomalu a nenásilně skládá s postupující sbedestrukcí všech postav. Smutní hrdinové se opět, jako v Příbězích obyčejného šílenství, pohybují v bludném kruhu a to, co požívají, není žádnou primitivní kritikou či obžalobou systému, ale jen dramaticky přesným postižením příčina následků.
/.../ Myšičkova studie člověka na pokraji sil, který při prvním zádrhelu vzdává boj s alkoholem a svou sebedestrukci rozjede do závratných hlubin, je velice přesvědčivá, i vypjatě naturalistické momenty zvládá civilně a s obdivuhodným psychofyzickým nasazením. Už první moment, který záhubný proces odstartuje - nález vakuového uzávěru na víno - rozehraje do nádherné kreace, podobně exceluje, když předstírá, že mu někdo ruší signál mobilu...
Jana Machalická, Lidové noviny