Vlastivědné muzeum Jesenicka

 K založení městského muzea v Jeseníku (dříve Frývaldov) došlo v období mohutné vlny zvýšeného zájmu o regionální vlastivědu na přelomu 19. a 20. století. Podnětem pro zřízení muzea ve Frývaldově se stala výstava „Starý Frývaldov a jeho okolí“ (Alt-Freiwaldau und Umgebung), která se setkala s velkým úspěchem. Toho využili jesenický děkan Josef Neugebauer a učitel Adolf Kettner, kteří iniciovali zřízení místního muzea.

K fyzickému vzniku muzea došlo usnesením městské rady dne 19. října 1900. Adolf Kettner byl zároveň pověřen funkcí kustoda budoucích muzejních sbírek. Vytvoření sbírkového fondu bylo záležitostí přispěvatelů z řad široké veřejnosti, která byla aktivizována výzvou k obyvatelstvu „Našim spoluobčanům ve městě a okolí“. Prvním sbírkovým předmětem se stal kamenný kříž s letopočtem 1646, který se vztahoval k pověsti o smrti jesenického kata.

K nejštědřejším dárcům patřil zmíněný Josef Neugebauer, který věnoval vznikajícímu muzeu celou soukromou sbírku historických památek, dále pak baronka Waldorfová a zvláště hejtman Jan Ripper, zeť zakladatele jesenických lázní Vincenze Priessnitze. Protože se sbírky brzy rozrostly, byly dány obecním zastupitelstvem k užívání čtyři místnosti v budově tzv. Pedagogia ve Školní ulici, kde také bylo jesenické muzeum 17.prosince 1905 slavnostně otevřeno za účasti nejširší veřejnosti.

Mezi nejcennější sbírkové předměty na počátku existence muzea patřily doklady slezského lidového umění (malované obrázky na skle, kramářské písně, kroje, dřevořezby), památky na Vincenze Priessnitze a na hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu. I po vzniku ČSR zůstalo jesenické muzeum nadále institucí regionálního významu.

Rozšiřování sbírkového fondu si již koncem 20. let vynutilo zabývat se myšlenkou získat lépe vyhovující výstavní a depozitní prostory. Po úspěšném jednání s komorním ředitelstvím vratislavského biskupství se mohlo muzeum přemístit do budovy jesenické vodní tvrze, kde byla také instalována stálá muzejní expozice. Zde pak bylo v polovině 30. let muzeum znovu otevřeno.

Druhá světová válka samozřejmě zasáhla do činnosti muzea i do sbírkových fondů. Po několikerém stěhování instituce a rekonstrukci vodní tvrze v roce 1955 byla zde následně upravena nová expozice a vytvořen poválečný sbírkový fond. Tyto prostory slouží stejnému účelu dodnes.
V současné době jsou ve vodní tvrzi instalovány tři stálé expozice.

Spirála času země

expozice pozoruhodným způsobem představuje geomorfologický vývoj Jesenicka v kontextu vzniku a vývoje Země, dokazuje zároveň, že geologii lze prezentovat jako zajímavou vědu. Nosným prvkem expozice je spirála, po níž se návštěvník pohybuje a na které je znázorněn již zmíněný vznik a vývoj Země spolu s geomorfologickým vývojem Jesenicka.

Čarodějnické procesy na Jesenicku v 17. století

Stálá expozice v nově zrekonstruovaných prostorách sklepení Vodní tvrze v Jeseníku představuje historii rozsáhlého honu na čarodějnice, ke kterému došlo v jesenickém regionu v letech 1622-1695.

Fauna a flora Jesenicka

V první vitríně jsou vystaveni dravci a sovy, ve druhé jsou různorodí zástupci živočišné říše představeni ve svém přirozeném prostředí, jako je například les, pole, louka nebo vodní biotop. Celá expozice je doplněna o moderní interaktivní prvky jako je ozvučení s nahrávkami zvuků přírody a hlasů ptáků.

Historie a archeologie Jesenicka

První místnost stálé expozice historie představuje ukázky archeologických nálezů, typických jesenických řemesel, zvyků a lidové zbožnosti. Druhá místnost návštěvníkům přibližuje, že Jesenicko neprocházelo jen obdobími rozkvětu a nerušeného koloběhu života, ale s jeho historií jsou spjaté i četné války a katastrofy. Třetí místnost přibližuje slavnou hudební a lázeňskou minulost kraje, spjatou se jmény hudebního skladatele Karla Ditterse z Ditterdorfu nebo zakladatelů vodoléčby Vincenze Priessnitze a Johanna Schrotha.