Dům čtyř letor

V komedii si dovolil autor rozkošnou a velmi zajímavou typologizaci postav tím, že jim přisoudil čtyři hlavní temperamenty. Jeho zcela osobitý pozorovatelský a dramatický talent byl tímto zadáním jednoznačně usměrněn: každá ze čtyř domácností třímá prapor jedné z letor - máme tu veselé a činorodé sangviniky, choleriky rozčilující nejen sami sebe, ale i své okolé, melancholiky, kteří pokud zrovna nějakou tragédii nežijí, tak ji alespoň zpětně prožívají, nebo jsou v očekávání další, a konečně se ve hře setkáváme i s flegmatiky, kterým je, jak známo, vše jedno.

Základní zápletkou komedie je situace, kdy se každý syn chce oženit s jednou ze svých sousedek (a zároveň se sestrou nápadníka své sestry) a ve svých námluvách se chodví výhradně dle předepsané povahy, tedy letory. Nestroy z tohoto zadání vytvořil nesmírně zábavnou komedii, ale zároveň dal inscenátorům trochu složitý oříšek k rozlousknutí, který je ještě ztížen tím, že diváci do jednotlivých domácností nahlíží současně.