Racek

Celý svět je naruby a vzhůru nohama. Skoro každý něco hledá, protože mu něco chybí. Treplev miluje Ninu, ta se ale zamiluje do Trigorina. Máša nešťastně miluje Trepleva, ale vezme si Medveděnka. Pavlína miluje Dorna, ale žije s Šamrajevem. Arkadinová miluje sebe, ale žije s Trigorinem. Dvě vyhaslé hvězdy spojuje sebeláska. Cita a láska se stávají v Rackovi pouze trapným nedorozuměním. A do toho všeho se objevují kroužící rackové, kteří vyvolávají tíseň. Šelestící listí, které padá ze stromů, nakonec všechny zasype jak hlína na hrobě. Choroby duše jdou jen z těží léčit. Člověka zcela zničí jeho pasivita. Znamená to jen jedno - je třeba něco udělat. To platilo před sto lety stejně, jako dnes. Ale co je vlastně třeba udělat? Změnit divadlo, nebo svět? Věčně nesplnitelná touha křičí v každém myslícím člověku. Řešení nejspíš neexistuje. Nebo lépe řečeno existuje, ale stává se jen gestem. Změním svět tím, že zastřelím racka a nebo sebe?