To nemá chybu

Hra "To nemá chybu" může být historií jednoho vztahu, která nám ovšem bude nápadně připomínat, že lidé a jejich vztahy se podobají. Jack a Ruth se milují a všechno je tak krásné! Nemá to chybu! Tento báječně jednoduchý svět je na jevišti představován několika velkými polštáři. Postel tu tedy není jen kusem nábytku, ale i prostorem k žití a metaforou zároveň. V ní hrdinové Ivesovy hry prožívají svou lásku tvořenou malými, fiktivními i velkými a skutečnými hádkami. Nic víc nepotřebují, všichni další lidé jsou navíc. Tento fakt je trefně zvýrazněn jak obřími rozměry zmíněné manželské postele, tak i tím, že o ostatních aktérech hry se vždy jen mluví, ale na scéně skutečně nikdy přítomni nejsou. Namísto toho rodiče a přátelé hlavních hrdinů telefonují, hovoří se o nich a na večírku je to samotné publikum, komu je naléváno víno a kdo tedy supluje roli pozvaných. Svět mimo postel a mimo dva partnery je totiž složitý a v inscenaci v Celetné nabývá velmi zajímavý rozměr vnějšího rušivého elementu. Za hranicemi polštářů číhá na hrdiny tušené nebezpečí. Nebezpečí, že budou nuceni žít své životy, že se jejich vztah rozšíří na více než dva aktéry a že nebudou schopni realizovat svůj ideální svět v tom skutečném.