Věž má výšku 47 metrů nad rovinou mostu a její vnější plášť zdobí nespočet gotických detailů. Za zmínku stojí jistě sochy světců, které se nacházely po jejím obvodu. Valná většina gotických soch byla z věže ve 20. století snesena a opravena. Dnes jsou nahrazeny replikami z pískovce a originály jsou pečlivě uloženy v depozitu Národního muzea.
Pokud se vydáte do útrob této věže, po zdolání více než stovky schodů narazíte na ochozu věže na jednu z nejtajemnějších pražských soch, na postavu tzv. Klíčníka, kterého nechal vysochat Václav IV. Důvod vzniku sochy je zahalen tajemstvím a souvisí zcela jistě se středověkou mystikou.
Průjezd brány je zaklenut půlkruhovou valenou klenbou, která je zřejmě vývojovým předstupněm klenby chóru Svatovítské katedrály. Klenba je kamennými žebry rozdělena na osm polí, v nichž je v gotické fresce zobrazen opět ledňáček ve věníku.
V dolní části je čtyřikrát namalována postava lazebnice se džberem v ruce, na zdi brány proti Starému Městu je freskový obraz Kristovy tváře (veraikon) se dvěma anděly, proti Malé Straně znak staroměstský z roku 1649.
Historie věže sahá až do čtrnáctého století. Za stavbu odpovídal sochař a stavitel Michael Savoyen. Po něm převzal dům i dílnu r. 1385 kameník Petr, který věž dokončil. Kromě hlavních projektantů a sochařů se na práci vystřídalo kolem sta kameníků.
V horní části věže směrem k mostu bylo v roce 1621 vystaveno pro výstrahu 12 hlav některých z vůdců stavovského povstání, popravených na Staroměstském náměstí. Hlavy tu visely přes 10 let, sejmuty pak byly tajně v noci a pohřbeny na dodnes neznámém místě.
Během třicetileté války byla věž několikrát odstřelována nepřátelskými vojsky, což vedlo k jejímu poškození. Poničena byla obzvláště strana obrácená k mostu, která byla původně ozdobena sochami trůnící Madony a císaře a krále Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské.
Na tuto stranu byla při následné rekonstrukci, kterou provedli v letech 1650 - 53 Carlo Lurago a Giovanni Spinetti, umístěna kamenná deska s latinským textem na památku hrdinného boje Pražanů se Švédy.
Poničena byla také v roce 1848 v období revolučních bojů, a proto muselo o několik let později dojít k rozsáhlým stavebním pracím na záchranu památky. Rekonstrukce probíhaly pod vedením českého restaurátora Josefa Mockera.
Ve dvacátém století byly původní gotické sochy odstraněny. Ty byly následně umístěny do lapidária Národního muzea v Praze. Na věž byly osazeny nejprve betonové, později pak pískovcové napodobeniny.
Stálá výstava o historii Karlova mostu
Ve věži je umístěna stálá výstava o historii Karlova mostu, kterou zajišťuje Pražská informační služba. Součástí této výstavy je film o astronomických a astrologických souvislostech vzniku Karlova mostu, nazvaný Karlův most – paprsek staletími.
Možnost průvodce: | ne |
Nutné výklad objednat: | ne |
Poslední návštěva: | 30 min. před koncem |
Doba prohlídky: | 30 - 40 min. |
Suvenýry: | ne |
Občerstvení: | ne |
Bezbariérový přístup: | ne |
Šatna: | ne |
WC: | ne |
Otvírací dny | Čas | |
Leden |
Po - Ne |
10:00 - 18:00 |
Únor | Po - Ne | 10:00 - 18:00 |
Březen | Po - Ne | 10:00 - 20:00 |
Duben | Po - Ne | 10:00 - 22:00 |
Květen | Po - Ne | 10:00 - 22:00 |
Červen | Po - Ne | 10:00 - 22:00 |
Červenec | Po - Ne | 10:00 - 22:00 |
Srpen | Po - Ne | 10:00 - 22:00 |
Září | Po - Ne | 10:00 - 22:00 |
Říjen | Po - Ne | 10:00 - 20:00 |
Listopad | Po - Ne | 10:00 - 18:00 |
Prosinec | Po - Ne | 10:00 - 18:00 |
Stálá výstava o historii Karlova mostu | 65 - 90 Kč |
-
Mariánské Lázně, 353 01, Mariánské Lázně
-
Karmelitská, 118 00, Praha 1
-
Nad hradním vodojemem, 162 00, Praha 6
-
Velké náměstí, 383 01, Prachatice