Slezské zemské muzeum – Historická výstavní budova

Na počátku 80. let 19. století byly v Opavě založeny další dvě muzejní instituce. V roce 1882 to bylo Slezské zemské muzeum pro umění a průmysl (Schlesisches Lansdesmuseum für Kunst und Gewerbe) a v roce 1884 byl ustanoven muzejní odbor Matice opavské, čímž byly položeny základy Muzea Matice opavské. První z nich vzniklo za výrazné podpory obchodní a živnostenské komory a od počátku se těšilo štědrým dotacím nejen průmyslových a živnostenských kruhů, ale i aristokracie (zejména Lichtenštejnů) a dokonce i samotného císaře, jehož jméno si později muzeum vzalo do svého názvu – Muzeum císaře Františka Josefa pro umění a řemesla (Kaiser Franz Josef Museum für Kunst und Gewerbe). Muzeum Matice opavské vyrostlo z vlasteneckých snah a jeho cílem bylo sbírat a uchovávat doklady o minulosti regionu a o životě a kultuře lidu. Duchovním otcem muzea byl významný historik Vincenc Prasek. Velký zájem o toto muzeum projevil např. i Jan Neruda, který přispěl rovněž svými dary a prováděl horlivou propagaci. V roce 1896 vzniklo v Opavě z podnětu Ing. Moritze Hartla Městské muzeum, umístěné od roku 1903 v budově opavské Hlásky.

Rozrůstající se uměleckoprůmyslové muzeum si záhy vyžádalo stavbu reprezentativní výstavní budovy, která byla realizována v letech 1893-1895 podle návrhu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera. Značný rozvoj zaznamenalo muzeum v době působení dr. Edmunda Wilhelma Brauna (1870-1957) coby kustoda a pozdějšího dlouholetého ředitele. Cílem E. W. Brauna bylo vybudovat muzeum moderního typu a ve své muzejní praxi uplatňoval propojení výzkumné, akviziční a prezentační činnosti. V té době muzeum shromažďovalo především uměleckohistorické sbírkové předměty a orientovalo se na špičkové evropské a světové umění.

V roce 1921 bylo Uměleckoprůmyslové muzeum převzato do zemské správy pod názvem Slezské zemské muzeum. Téhož roku muzeum převzalo pod svou správu sbírku Muzea Matice opavské.

V období první republiky bylo opavské muzejnictví obohaceno ještě o další dvě muzejní instituce. V roce 1924 vzniká pobočka Československého zemědělského muzea a v roce 1927 bylo založeno Muzeum památek národního odboje. Rozsáhlá expozice Československého zemědělského muzea umístěná v Blücherově paláci byla otevřena v roce 1932 a při této příležitosti byl v Opavě uspořádán sjezd Svazu československých muzeí. Sbírky Muzea památek národního odboje byly veřejnosti zpřístupněny v roce 1928 v tzv. Müllerově domě a svěřeny do péče Slezského zemského muzea. V roce 1935 byl penzionován ředitel Slezského zemského muzea dr. E. W. Braun a v čele stanul jeho spolupracovník dr. Karel Černohorský, pod jehož vedením se muzeum více orientovalo na lidovou kulturu. Snaha, kterou vyvíjel dr. K. Černohorský, byla přerušena nacistickou okupací. V roce 1939 dochází ke vzniku Říšského župního muzea (Reichsgaumuseum), do něhož byla postupně integrována opavská muzea, s výjimkou městského muzea. Především závěr války byl pro zemské muzeum a jeho sbírku pohromou – v posledních březnových dnech roku 1945 vyhořela historická výstavní budova a zničena tak byla většina sbírek, které se nepodařilo před frontou evakuovat. Další nenahraditelnou ztrátou se stalo rovněž téměř úplné zničení knihovny Gymnazijního muzea.

Příroda Slezska

Hlavní úlohou expozice Příroda Slezska je přiblížení přírodních podmínek a biodiverzity našeho regionu s přesahy do dalších evropských a světových oblastí. Krajina Slezska skýtá velké množství dokladů historie přírody. Geologická část ukazuje ve zkratce nejstarší historii a geologický vývoj na exponátech ze Slezska a severní Moravy.

Křídla myšlenek

Expozice připomíná období od konce 18. století do první světové války v dějinách nynějšího českého Slezska jako údobí vyznačující se pozoruhodným sepětím intelektuálního, racionálního a emocionálního hlediska v životě společnosti. V této době zde nacházíme řadu výjimečných osobností a pozoruhodných tvůrčích, intelektuálních a uměleckých výkonů, které české Slezsko proslavily.

Encyklopedie Slezska

Myšlenkou Encyklopedie Slezska, části expozice přibližující kaleidoskopickým, výběrovým, tematickým způsobem české Slezsko od pravěku do 20. století s nezbytnými přesahy za tuto časovou hranici směrem k dnešku, je představit zemi Slezsko, její dějiny, kulturu a obyvatelstvo v příkladech.

Historie Slezska

Závěrečná část expozice Slezsko vyplňuje prostor vloženého ochozu v prvním patře a je věnována stručnému nástinu dějin celého historického Slezska, ne tedy pouze jeho dnešní české části. Textové, obrazové a grafické informace jsou obohaceny výběrem předmětů stejného typu, opakujících se od pravěku po současnost.