Počátkem roku 2003 se z bývalého Okresního muzea Pelhřimov stává, v důsledku změny územně správních celků, příspěvková organizace zřizovaná krajem Vysočina s názvem Muzeum Vysočiny Pelhřimov. V souvislosti s těmito změnami dochází i k podstatné reorganizaci ve vedení muzea i jeho struktuře. Současné vedení připravilo rozsáhlé změny stylu práce muzea jako odborné organizace a radikální změny v náplni a prezentaci stálých expozic.
Návrh na založení muzejního spolku a muzea v Pelhřimově, podaný ředitelem reálného gymnázia Václavem Petrů, schválilo pelhřimovské obecní zastupitelstvo dne 11. září 1901. Základem muzejního fondu, který muzejní spolek spravoval a rozšiřoval, se stal materiál z Národopisné výstavy v roce 1895 a sbírka starožitností architekta Rožánka z Nových Dvorů.
Koncem roku 1907 byl z podnětu Jana Frieda, Karla Juna a JUDr. Antonína Linharta muzejní spolek reorganizován a následujícího roku byla zpřístupněna ve třech místnostech bývalého zámku pánů z Říčan první stálá expozice pelhřimovského muzea. Členové muzejního spolku se soustředili především na činnost sbírkotvornou a publikační. Nejvýznamnějšími vydavatelskými činy spolku bylo vydání monografie „Pelhřimov“ autorů Karla Polesného a Zdeňka Wirtha a vydání prvních dílů „Dějin královského města Pelhřimova a jeho okolí“ od Josefa Dobiáše.
RNDr. Jan Fried vedl veškerou muzejní agendu až do zániku muzejního spolku v roce 1951. Pravděpodobně k 1. lednu 1954 došlo k převzetí muzea do státní správy. Muzeum dostalo oficiální název Okresní vlastivědné muzeum v Pelhřimově a bylo řízeno Okresním národním výborem v Pelhřimově.
Do roku 1960 podléhalo pelhřimovské muzeum metodickému řízení Krajského muzea v Jihlavě. Po reor-ganizaci státní správy a zrušení Jihlavského kraje přešlo muzeum pod metodické řízení Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V souvislosti s novým ideovým pojetím muzejní práce a zejména prezentace sbírek byl už od roku 1949 vznášen na pelhřimovské muzeum požadavek na přebudování stálých expozic. S dílčími úpravami (v roce 1967 byla otevřena síň grafika, typografa a tvůrce písma Oldřicha Menharta a o rok později síň pelhřimovských literátů) přetrvala původní stálá expozice až do roku 1977.
V letech 1978 - 1981 se připravovalo otevření nové expozice v budově bývalého zámku pánů z Říčan s názvem „Vítěznou cestou KSČ“. Tato expozice byla na počátku roku 1990 zrušena z důvodu nedostatku relevantních dokumentů, odpovídajících objektivní skutečnosti. Ve Šrejnarovském domě (Masarykovo náměstí č.p. 10) byla zpřístupněna v roce 1985 druhá část stálé expozice, zaměřená na historii pelhřimovského regionu.
V roce 1991 muzeum oslavilo 90. výročí založení otevřením nové stálé expozice v zámku Říčanských, která připomíná významné osobnosti Pelhřimovska a také ve větší míře představuje sbírkový fond z depozitářů muzea. O dva roky později byla reinstalována též stálá expozice ve Šrej-narovském domě.
Zámek Pánů z Říčan
Historická expozice
Otec a syn Šejnostové
Pouze s průvodcem: | ne |
Nutné výklad objednat: | ne |
Výklad v jiném jazyce: | Na objednávku. |
Popisky v jiném jazyce: | Aj, Nj, Fj, Rj |
Poslední návštěva: | 15.30, 16.30 hod. |
Doba prohlídky: | Individuální. |
Suvenýry: | ano |
Občerstvení: | ne |
Bezbariérový přístup: | ne |
Šatna: | ne |
WC: | ano |
Otvírací doba | Čas | |
Celoročně | Út - Pá | 9:00 - 17:00 |
So - Ne | 10:00 - 17:00 |
Prohlídka expozice | 15 - 30 Kč |
-
Mariánské Lázně, 353 01, Mariánské Lázně
-
Karmelitská, 118 00, Praha 1
-
Nad hradním vodojemem, 162 00, Praha 6
-
Velké náměstí, 383 01, Prachatice