Muzeum Vysočiny Jihlava

První snahy o založení muzea v Jihlavě je možné sledovat již v 80. letech 19. století.

V té době převážně německé obyvatelstvo města si stále více uvědomovalo nástup českého živlu. Tato skutečnost u něj vyvolala potřebu vytvoření kulturní instituce, která by dokumentovala dějiny a život německého jazykového ostrova. Po několika letech úvah a přípravných jednání byl na konci roku 1891 založen Muzejní spolek, který se měl trvale starat o činnost muzejní instituce, ustavené v roce 1892.

K slavnostnímu otevření muzea pro veřejnost došlo 23. 6. 1895, kdy bylo v chlapecké měšťanské škole zpřístupněno několik místností se sbírkami. V následujících desetiletích si jihlavské městské muzeum zachovávalo svůj německý ráz, i když ustanovením vládního komisaře bylo od května 1924 řízeno česko-německým kuratoriem.

Po skončení 2. světové války se muzeum dostává do české správy a je řízeno národním výborem.

V roce 1953 získává statut Krajského vlastivědného ústavu a stěhuje se do dvou nově zrekonstruovaných historických domů č. 57 a 58 na hlavním jihlavském náměstí. V této době je muzeum již zcela profesionalizováno a stává se centrem veškeré muzejní práce v tehdejším Jihlavském kraji.

Po územní reorganizaci v roce 1960 (zrušení jihlavského kraje) je organizace zřizována okresním národním výborem, dostává název Oblastní muzeum Vysočiny, později Muzeum Vysočiny.

V 60. letech 20. století dochází k procesu integrace městských muzeí k muzeím okresním. K Muzeu Vysočiny je postupně připojováno jako pobočka muzeum v Polné (1963), muzeum v Telči (1963), hrad Roštejn (1964) a muzeum v Třešti (1974).

Od roku 2003, v rámci reformy územní samosprávy, je muzeum zřizováno Krajem Vysočina s novým názvem MUZEUM VYSOČINY JIHLAVA.

Z rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, zřizovatele muzea, byla pobočka Polná oddělena od Muzea Vysočiny Jihlava. Dnem 1.1. 2007 vzniklo samostatné Městské muzeum Polná.

Od gotiky po současnost

Gotická Jihlava

V expozici se návštěvník seznamuje se založením a s počátky vývoje středověkého města Jihlavy. Prezentace středověkého období vývoje města a jeho okolí – Jihlavska – vychází z přírodního prostředí centrální části Českomoravské vrchoviny, která byla v pravěku jen sporadicky navštěvována a až do období vrcholného středověku prakticky neosídlena.

Renesance

V rámci této expozice jsou vystaveny exponáty Jihlavské Velké století, Latinské gymnázium, Lázeň, Okenní vitraje, bratrstvo sv. Šebestiána a brána Matky Boží, Jihlavský mistrovský zpěv, Měšťanská šlechta a jihlavské panství, Tiskárna, Pověsti, Papírna a Život

Baroko

Expozice je tvořena exponáty Třicetiletá válka, Rekatolizace, Jihlavské baroko, Jihlavské baroko II, Hospodářský život města, Osvícenská doba v Jihlavě.

19. století

Expozice 19. století je tvořena exponáty Lidové bydlení jihlavského jazykového ostrova, Jihlavský jazykový ostrov, Každodenní život, Průmyslová revoluce,
Spolkový život města, Měšťanský pokoj.

20. století

Prostorově úsporná expozice zobrazuje život v Jihlavě v průběhu minulého století. Využit je proto moderní informační způsob - velkoplošná videoprojekce. Bohatý volitelný program ukazuje rozvoj města, obě světové války, změny politické i státoprávní. Součástí je několik trojrozměrných replik a řada autentických předmětů.

Živá příroda Českomoravské vrchoviny

Od dob ledových

Expozice seznamuje návštěvníky s pozdněglaciální přírodou Českomoravské vrchoviny a také s rašeliništi, která jsou nesmírně cenná nejen jako regionální centra biodiverzity, ale i jako přírodní archivy, díky nimž lze vystopovat řadu informací o historii našeho regionu právě v období od konce poslední doby ledové.

Otevřená krajina

Expozice seznamuje návštěvníky s nejrozšířenějšími typy nelesních stanovišť na Českomoravské vrchovině. Jsou to zejména louky a trávníky, ale také pole, zahrady a další místa nalézající se v těsné blízkosti lidských příbytků.

Vody a mokřady

Expozice ukazuje základní vodní a mokřadní biotopy na Českomoravské vrchovině. Náš region je součástí tzv. pramenné střechy Evropy s přítomností řady potoků a řek, nalezneme tu ale i mnoho rybníků.

Lesy

Expozice představuje jednu z nejtypičtějších součástí živé přírody Českomoravské vrchoviny - lesy. Prostřednictvím trojrozměrných objektů, fotografií a textů se návštěvníci mohou seznámit se základními lesními biotopy našeho regionu a jejich obyvateli.

Ostatní expozice

Krása středověké plastiky

Expozice pozdně gotických plastik. Všech šest vystavených uměleckých děl pochází z regionu Vysočiny. Přední místo mezi nimi zaujímá kopie národní kulturní památky socha sv. Kateřiny z farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě.

Dolování a mincování na Českomoravské vrchovině

Návštěvník se postupně seznamuje se zpracováním nerostů až po ražbu mincí ve středověké mincovně. Život horníků na Českomoravské vrchovině byl úzce spjat s důlními a zpracovatelskými provozy, jejichž repliky jsou v expozici prezentovány. Makety středověké šachty a štoly dokreslují zvuky hornických nástrojů, želízek a kladívek.

Geologie Českomoravské vrchoviny

Expozice byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2001. V úvodní části podává přehled regionálně-geologického členění území a přehledně je charakterizován geologický vývoj oblasti. Vystaveny jsou všechny základní ukázky hornin Českomoravské vrchoviny a to jak ve standardizovaných formátech, tak i v podobě volně přístupných velkých vzorků.

Lapidárium

V současné době jsou zde instalovány náhrobní kameny pocházející převážně ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě.