Muzeum Cheb

Chebské muzeum bylo založeno 13. ledna 1873 rozhodnutím městského zastupitelstva v Chebu. Při zakládání muzea připadla aktivní úloha městskému archiváři Georgu Schmidovi, který jako první zformuloval a předložil zakladatelský záměr sloučit v jeden celek (muzeum města Chebu) všechny tzv. městské sbírky, tedy archiv, knihovnu, uměleckohistorické a také přírodovědné sbírky.

V průběhu roku 1873 byly hledány výstavní prostory pro téměř 2000 shromážděných předmětů. Nakonec rozhodla přitažlivost místa zavraždění Albrechta z Valdštejna a uvolnění prostor po kancelářích živnostenské komory, která byla dosud umístěna v Městském domě. V těchto dvou uvolněných místnostech zahájil během listopadu 1873 Georg Schmid instalaci muzejních sbírek a 15. května 1874 bylo muzeum zpřístupněno veřejnosti.

Této slavnostní události se nezúčastnili ani iniciátor a tvůrce muzea Georg Schmid, ani oficiální představitel a podporovatel ideje založení muzea, starosta dr. Gschier. Pro nesrovnalosti s městskou radou odchází Georg Schmid počátkem května 1874. Cheb tak ztrácí svého prvního muzeologa s velmi progresivní a na svou dobu udivující koncepcí muzejní práce.

Nástupci Georga Schmida ve funkci správců městských sbírek byli především archiváři, kteří z pochopitelných důvodů preferovali zpracovávání a využívání archiválií. Muzejní sbírky se dostaly na okraj jejich zájmu a to bylo rozhodující pro další proměny programově tak velkolepě koncipovaného muzea. Shromažďování a zpracovávání nových muzejních sbírek ustoupilo do pozadí a muzejní činnost v dalším období se soustředila hlavně na prezentaci sbírek.

Především dary a případnými nákupy se muzeum dále rozrůstalo. Z původních dvou místností, kde dominovala valdštejnská síň, začala, třebaže živelně, vznikat expozice k dějinám města a regionu.

Do roku 1907, kdy byla provedena nová instalace sbírkových předmětů, jejichž počet dosáhl kolem 4 000 položek, se muzeum rozrostlo na 11 místností a zabralo celý zadní trakt Městského domu.

V roce 1927 byl připojen další výstavní sál, ve kterém byla zpřístupněna bohatá etnografická sbírka františkolázeňského lékaře dr. Müllera.

Prvním odborným činem, vycházejícím již z novodobých poznatků muzejní teorie, se stalo nové uspořádání sbírek ve 30. letech. Do expozice, která byla chronologicky a tematicky uspořádaná tak, že prezentovala nejdůležitější úseky v dějinách Chebska, byly zařazeny jen významné a reprezentativní předměty.

Politické události však vnesly již ve druhé polovině 30. let do muzejní práce tendenčního využívání muzejních sbírek. Z fondu městského muzea byly postupně vyčleněny všechny etnografické předměty a byly převedeny do nově založeného národopisného sudetoněneckého muzea, které bylo zřízeno a otevřeno v červnu 1940 v budově františkánského kláštera, jehož vedením byl pověřen docent Josef Hanika.

V průběhu 2. světové války a hlavně v jejím závěru byla většina sbírek chebského muzea zabalena do beden a uložena v různých krytech v Bavorsku. Sbírky byly vráceny zpět do Chebu díky zásahu bývalého ředitele archivu a muzea v Chebu dr. Heriberta Sturma. Nová muzejní expozicebyla otevřena v 11 sálech Městského domu 7. dubna 1946.

V roce 1954 došlo k uvolnění sousední budovy, ta byla posléze připojena k muzeu a za pomoci Národního muzea v Praze začala být připravována nová expozice. Otevřena byla 9. května 1956 a exponáty byly vystaveny ve 20 výstavních sálech. Krátce poté bylo Chebské muzeum jmenováno Krajským vlastivědným ústavem pro kraj Karlovy Vary.

Muzeum se zaměřuje na regionální sbírkotvornou činnost v oblasti společenských i přírodních věd. Účastní se při výzkumu slovanského hradiště, který zde provádí Archeologický ústav ČSAV v Praze. Je spolupořadatelem vědecké konference o slovanském osídlení Chebska a výstavy věnované rekonstrukci historického jádra Chebu.

Umělecko-historické sbírky

Původní část muzejní expozice realizovaná do současné podoby v devadesátých letech. Umělecko-historické sbírky odrážející společenskou, kulturní i duchovní historii Chebu a Chebska od středověku po současnost.

Valdštejnův okruh

Část expozice tematicky zaměřená na osobu Albrechta z Valdštejna, který byl 25. února roku 1634 v budově dnešního muzea zavražděn.

Chebsko poklidné a bouřlivé

Část expozice muzea nově otevřená v roce 2007. Zaměřuje se na dějiny města i okolí v průběhu 19. a 20. století.

Počátky a vývoj Chebu

Vstupní část expozice muzea mapující nejstarší dějiny regionu.

Valdštejnská obrazárna

Portrétní galerie rodu Valdštejnů a osobností s jejich rodem spjatých. Obrazy byly v roce 1978 převedeny z Valdštejnského paláce v Praze. V roce 1994 byla galerie kompletně restaurována.

Valdštejnské exponáty

Mezi nejvýznamnější exponáty chebského muzea patří vzácný soubor předmětů souvisejících s osobou Albrechta z Valdštejna.

Lapidárium

Nedílnou součástí muzejního expozičního okruhu je také stálá výstava několika výrazných kamenných artefaktů.

Chebská keramika

Mezi nepřehlédnutelné rysy regionální svébytnosti Chebska patřila také výroba keramického zboží.